Prarodiče jsou od toho, aby hlídali vnoučata a čas s nimi si užili. Takový názor má mnoho lidí. Nejen maminek a tatínků, ale občas i dědečků a babiček. Klářina maminka se ale do hlídání moc nehrne a Kláru to samozřejmě mrzí.
Moje dcera Anežka bude mít za pár dní tři roky a já od jejího narození neměla snad jedinou chvilku pro sebe. Celé dny se točím kolem ní, a když si chci vyjít ven, musím uprosit manžela, aby Anežku na chvilku pohlídal.
Maminka se u nás zastaví nejvýš jednou za týden
Maminka (59) v tomto ohledu moc nefunguje. Přitom od nás bydlí jen 10 km. Jezdí k nám vcelku pravidelně, vždy se u mě aspoň jednou za týden staví. Hezky si popovídáme a vypijeme si kávu. Maminka si na chvilku pohraje s Anežkou, nakreslí spolu obrázek, přečtou si knížku a během tří hodin je zase pryč.
Nic víc od ní žádat nemůžu. S manželem jsme od Anežčina narození neměli ani chvilku pro sebe. Je to opravdu smutné a mrzí mě to. Chybí mi čas jen s manželem. Zajít si na večeři nebo jen tak do kina. Manžel už rodiče nemá, a tak jediný, kdo zbývá na hlídání, je moje maminka.
Já s babičkou trávila daleko více času
Ta o to ale nejeví zájem. Už když byla Anežka malá, tak s ní nikdy nešla s kočárkem, ani na uspání. Nechce ji vzít na hřiště nebo do herničky, nepřeje si s ní trávit čas. Je mi to moc líto, protože jsem zvyklá na něco úplně jiného. Moje babička z tátovy strany byla se mnou neustále. Byla to úžasná žena, která mě často hlídala, když jsem byla malá.
Trávila jsem u ní prázdniny, hlídala mě, když rodiče byli pryč. Milovala jsem čas, který jsem s ní trávila. Byla pro mě velkým vzorem a já na společné chvíle dodnes s radostí a láskou vzpomínám. O to víc mě mrzí, že maminka nechce s Anežkou trávit čas.
Chci, aby dcera měla s babičkou hezký vztah
Přitom jsem se jí už několikrát ptala, zda by nebyla ochotná Anežku na pár hodin pohlídat. Přála jsem si jít s kamarádkami ven, abychom si mohly popovídat. Maminka mi ale řekla: „Promiň, nemůžu Anežku hlídat, opravdu to nejde.“
Je mi z toho smutno. Ráda bych, aby si Anežka vytvořila s babičkou stejně vřelý vztah, jako jsem měla já. Chápu, že nemůžu z maminky dělat chůvu, ale přála bych si, aby mi aspoň jednou pomohla Anežku pohlídat. Myslím, že by to bylo dobré pro obě dvě. Hodně by se sblížily.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.