Facebook
Instagram
Peníze změní každého člověka, bohužel ne vždy k lepšímu. Kristýnin manžel vyhrál v loterii milion. To už dnes asi není obrovská částka, ale bylo to vítané přilepšení. Jenže on to rovněž vzal jako příležitost užít si života. Chodí po barech a flirtuje s mladými holkami.
Říká se, že peníze nikomu nepřinesou štěstí. Vždycky jsem to považovala za nesmysl, ale na vlastní kůži jsem zjistila, že je to pravda. Milion dnes možná není pohádková výhra, ale je to pořád suma, kterou by nikdo neodmítl.
Manžel vyhrál v loterii
Pro nás to bylo vítané finanční přilepšení. Nežijeme v chudobě, ale stále splácíme hypotéku, i když už zbývá jen málo. Máme také děti, kterým by se hodila podpora.
Manželova výhra v loterii mě samozřejmě potěšila. Kdo by nebyl rád? Ale nadšení rychle vyprchalo, protože můj Viktor naprosto ztratil rozum. Nazvat to krizí středního věku by bylo slabé slovo. Jako by se mu něco v hlavě přepnulo a začal si myslet, že je nějaký neodolatelný Adonis.
Večer co večer začal mizet z domu, aniž by mi řekl, kam jde. Když se vrátil, jen odsekl: „Byl jsem na pivu s kamarády.“ Ale já bych přísahala, že jsem z něj cítila ženský parfém. Jsme spolu 25 let a vždycky jsem věřila, že spolu v klidu zestárneme. Jenže ty peníze mu úplně zamotaly hlavu a převrátily náš život naruby.
Jsme spolu od školy
Náš příběh je podobný mnoha jiným. Viktora jsem poznala na střední škole, ale rozhodně jsme si hned nepadli do oka. Abych byla upřímná, neměli jsme se vůbec rádi. On si myslel, že jsem nudná šprtka, a já ho považovala za nafoukaného frajírka. Neviděla jsem nic špatného na tom, že mě bavilo se učit. Nebavilo mě balit kluky nebo chodit na večírky. Volný čas jsem raději trávila čtením nebo kreslením.
Viktor byl naopak miláčkem školy. Téměř každá holka do něj byla zamilovaná. Byl nepopiratelně pohledný, což mu vydrželo dodnes, i když už dávno ztratil mladistvý šarm. Ve druhém ročníku nás osud posadil do jedné lavice na hodiny chemie. Chemie byla jeho noční můra, zatímco já ji zvládala levou zadní. Viktor měl na kahánku a hrozilo mu opakování ročníku.
Jednoho dne mě cestou domů doběhl, celý udýchaný a zjevně rozpačitý. „Hele, můžu se tě na něco zeptat?“ zamumlal nesměle, jeho obvyklá drzost byla pryč. „Pomohla bys mi s chemií? Rodiče mě zabijou, jestli propadnu.“
Souhlasila jsem, a tak to všechno začalo. Postupně mezi námi vzniklo přátelství, které přerostlo v lásku. Pak už to bylo předvídatelné - vysoká škola, svatba, děti, práce. Moje sny o umělecké kariéře, které jsem měla po univerzitě, šly stranou, když jsme založili rodinu. Nelitovala jsem toho. Věřila jsem, že Viktor je ten pravý a že stojí za to obětovat pár snů pro naši lásku. Dnes už vím, že jsem byla naivní.
Z těch peněz mu hráblo
„Proboha, co jsi to se sebou udělal?“ zeptala jsem se šokovaně. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Viktor mi řekl, že jde k holiči, takže jsem čekala obyčejný sestřih. Jenže on se nechal nejen ostříhat, ale i obarvit. Navíc přitáhl domů několik tašek s drahým oblečením. Nečekala jsem, že začne výhru utrácet za takové nesmysly. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou.
„Odteď měním styl,“ prohlásil samolibě.
Elegantní kabát nahradila kožená bunda a kalhoty vyměnil za roztrhané džíny. Vypadal příšerně, a ten gel na obarvených vlasech to jen zhoršoval. A to byl teprve začátek. Najednou si vzpomněl na své kamarády. Ještě nedávno byl zázrak dostat ho z domu, teď byl pořád někde venku a všem platil - piva, drinky, jídlo v luxusních restauracích. Peníze rozhazoval, jako by mu nikdy neměly dojít. A já s hrůzou sledovala, jak mizí z účtu. Naštěstí jsem stihla splatit hypotéku, než se to celé rozjelo.
Samozřejmě jsem se mu snažila domluvit, ale bylo to jako mluvit do zdi. Hádky byly čím dál častější, protože domů začal vodit nové „kamarády“. Většinu z nich jsem nikdy předtím neviděla. Mnozí z nich byli o polovinu mladší než on.
„Kde jsi našel takovou partu?“ ptala jsem se rozhořčeně.
„No, prostě se tak nějak objevili,“ mávl rukou.
„Jasně, když na ně utrácíš tolik peněz...“ pronesla sem, což samozřejmě vedlo k hádce. Viktor si užíval jako nikdy dřív, a já začala mít podezření, že nejde jen o „kamarády“. Často jsem z něj cítila dámský parfém. Když jsem se na to zeptala, rozčílil se.
„Zase si něco vymýšlíš,“ odsekl a tím debata skončila.
Jednou jsem našla u věšáku účtenku za drahou kytici. Musela vypadnout z jeho bundy, protože já nic takového nekupovala. Když jsem mu ji ukázala, naštval se, že mu „lezu do věcí“. Napětí doma bylo neúnosné. Přemýšlela jsem, jestli ho to někdy přejde... a jak dlouho to ještě vydržím.
Manžel flirtoval s mladou dívkou
Jednou mi zavolala kamarádka Eva. Nevolala by mi v jedenáct večer, kdyby to nebylo důležité. „Promiň, že tě takhle pozdě otravuju, ale musím ti něco říct...“
„Proboha, stalo se něco?“
„Ne, vlastně... jde o Viktora.“
„Co se děje?“ zeptala jsem se s divoce bušícím srdcem.
„Jeli jsme od Báry a viděli jsme ho, jak jde do nočního klubu.“
„To mě nepřekvapuje, teď tam chodí často.“
„Nebyl sám, ale s mladou blondýnou...“
Měla jsem pocit, že se mi na chvíli zastavilo srdce. Vyrazila jsem do toho klubu. Evina slova se potvrdila. Viktor seděl u baru a flirtoval s mladou blondýnou. Přistoupila jsem k němu a trpělivě čekala, až si mě všimne. Pak jsem beze slova odešla. Rychle za mnou vyběhl.
Vyměnila jsem zámek u dveří
„Zítra si sbal věci a odstěhuj se,“ řekla jsem rozhodně.
„Kristýno, ale já...“
Nenechala jsem ho domluvit. Po návratu domů jsem se zavřela v ložnici a hodinu brečela. Tu noc se nevrátil. Objevil se až ráno.
„Chci si promluvit,“ řekl s výrazem štěněte, které něco provedlo.
„Nemáme o čem. Dneska se odstěhuješ. Jdu za právníkem...“ vychrlila jsem ze sebe.
Jak jsem řekla, tak jsem udělala. Bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života, ale ničeho nelituji. Také jsem vyměnila zámek u dveří a přestala reagovat na jeho hovory i zprávy. Uvidíme se u soudu.
Stále ho miluji, ale po tom, co udělal, si nedovedu představit, že bychom dál byli manželé. Může si vzít, co zbylo z výhry. Pro mě to navždy budou peníze spojené se zradou...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
