Květa už má velkého syna, a tak zrekonstruovala byt. Všude měla krásné bílé zdi a světlý nábytek. Po odchodu kamarádky a jejích dětí ale může malovat znovu.
Dalo to práci, ale konečně bylo hotovo. Seděla jsem na novém gauči a rozhlížela se po čerstvě vymalovaném obývacím pokoji. Našetřila jsem si peníze a vybílila si celý byt. Měla jsem velkou radost. Konečně vše zářilo novotou.
Známá si přivedla na návštěvu syny
Z rozjímání mě vyrušil budík. Koláč byl upečený. Za hodinu měla přijít jedna moje dávná známá. Janu jsem potkala předchozí den ve městě a pozvala ji na návštěvu. Byl to první člověk, který uvidí moji chloubu. Byla jsem zvědavá, co na to bude říkat. Neviděly jsme se od střední školy.
Zazvonil zvonek a já šla otevřít. Za dveřmi stála Jana a dva malí kluci. Trochu mě to zarazilo, ale s úsměvem jsem je pozvala dál. Kluci nejdříve způsobně seděli v kuchyni u stolu a jedli koláč. Potom si hráli s autíčky. Já s Janou jsme se usadily v obýváku a povídaly si.
Návštěva se nevyvíjela podle představ
Opět zvonil zvonek. Omluvila jsem se a šla ke dveřím. Byla to sousedka, potřebovala poradit ohledně placení za odvoz odpadu. Zdržela jsem se s ní několik minut.
Když jsem se vrátila k Janě, kluci byli stále v kuchyni. Opět jsme zabředly do hovoru. Asi za půl hodiny jsem se zvedla, že nám ještě udělám čaj. Když jsem vešla do kuchyně, myslela jsem, že omdlím. Na lince, podlaze i nově vymalované zdi byly otisky dětských ručiček od čokolády.
Příště si rozmyslím, koho pozvu na návštěvu
Vyběhla jsem za Janou a pověděla jí o spoušti, jakou kluci v kuchyni udělali. Jana se začala smát, že to jsou celí oni. Když jsem byla pryč, dala jim čokoládu. Nenapadlo ji, že s ní ozdobí celou místnost. Klidně pronesla: "Mně už to ani nepřijde, jsem zvyklá." Jana viděla, že to mi jako vysvětlení nestačí a jsem opravdu naštvaná. Začala se proto balit k odchodu. Kluci stačili ještě umazat zeď v obýváku.
"Květo, mrzí mě to, ale přeháníš. Jsou to děti. S tím se musí počítat. Zas tolik neudělali. To umeješ jarovou vodou," zmínila se ještě mezi dveřmi. Po jejich odchodu jsem to obrečela. Jarovou vodou samozřejmě zdi umýt nešly. Hnědá byla stále vidět. Znovu jsem vymalovala a zůstala ve mě silná pachuť z Janina sobeckého chování. Myslím, že není vhodné dávat dětem na návštěvě čokoládu bez dozoru. Alespoň já bych to neudělala.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.