Ladislav měl v horoskopu napsáno, že nebude mít šťastný den a měl by na sebe dávat pozor. Pobavilo ho to, protože horoskopy nikdy nebral vážně. Záhy se ale ukázalo, že by svůj přístup možná měl změnit...
V práci máme jednu starší paní, která má krátce před důchodem. Den začíná tím, že všechny obejde a přečte jim horoskopy. Málokdo ji bere vážně, ale je to už taková tradice. Když byla nemocná, docela nám to chybělo...
Kolegyně miluje horoskopy
Maruška (61) je moc milá, všechny zná, a když se někomu povede průšvih, vždy ví, jak to napravit. Nikdy se jí sice nepovedlo naskočit na vlnu moderních technologií, takže umí snad jen přečíst si e-maily, ale její organizační schopnosti to bohatě vynahrazují.
Díky ní máme ve firmě takřka rodinné prostředí. Pravidelně nám něco dobrého upeče, kolegyně si k ní chodí pro radu, když jim hapruje manželství. Bez Marušky by to u nás zkrátka nebylo ono.
Máme ji rádi, takže přehlížíme nejen to, že na její počítač sedá prach, ale také zálibu v horoskopech. Já nemám nic proti tomu, když si je někdo čte. Jsou to takové neškodné blbosti. Maruška ví, kdo se kdy narodil, takže zná i naše znamení zvěrokruhu. A každé ráno nám podle toho chodí číst horoskopy...
Podle horoskopu jsem měl mít smůlu
Když mi před časem Maruška ráno zaklepala na dveře, věděl jsem, co bude následovat. "Pojď dál, ať vím, na co se můžu těšit," řekl jsem jí vesele. Ona se ale tvářila úplně jinak. V obličeji byla bledá a působila nejistě.
"Ládínku..." lomila rukama. "Copak?" zeptal jsem se. "Horoskop... dnes budeš mít smůlu," hlesla Maruška. "A něco konkrétního? Ať vím, na co se mám připravit..." dodal jsem. Na to Maruška neměla odpověď. Stále opakovala, že budu mít smůlu, neštěstí a tak dále.
Slíbil jsem jí, že budu celý den opatrný. Jakmile za sebou zavřela dveře, musel jsem se začít smát. Taková snůška nesmyslů...
Můj horoskop měl pravdu
Měl jsem ten den před sebou spoustu práce, takže jsem si jídlo objednal do kanceláře. A jak jsem zapíchl vidličku do karbanátku, vystříkl mi na monitor počítače omastek. Snažil jsem se to utřít, ale prostě tam byl flek. S povzdechem jsem se vrátil k jídlu, jenže pak jsem v bramborech našel vlas...
Oběd skončil v koši a já byl mrzutý a hladový. Za chvilku ke mně nakoukla Maruška a zeptala se, jestli je všechno v pořádku. Přinutil jsem se k úsměvu a ukázal jí zdvižený palec. Zdálo se, že ji to uklidnilo. Za chvíli se mi zasekl papír v tiskárně a když jsem ji otevřel, umazal jsem si rukáv na košili černou barvou. Mávl jsem nad tím rukou, je to prostě jenom souhra náhod.
Ale těch náhod se do večera stalo tolik, že už mi to bylo podivné. Co když se horoskop nemýlil? Prošvihl jsem termín projektu, který jsem prostě nestíhal. Cestou domů jsem šlápl do psího hovínka, ale zjistil jsem to až v předsíni. Takže jsem od toho měl nejen botu, ale také ponožku druhé nohy, protože se zouvám tak, že si prostě botu přišlápnu. Než jsem šel spát, pokazilo se pár dalších věcí. Musím říct, že horší den jsem snad ještě nezažil...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.