Adam (29): Vynutil jsem si psa, přítelkyně byla zásadně proti. Teď se divím, jak se to otočilo

Vždycky jsme doma měli psa, moje matka byla milovnice hafanů a já tuhle lásku sdílel s ní. Proto, když jsem se osamostatnil, zatoužil jsem také po psím kamarádovi. Jenže přítelkyně Dáša s tím nesouhlasila a rovnou mi řekla, že se o psa starat nebude.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (31): Dceři jsem dávala první poslední, teď se mi to šeredně vymstilo

Psa jsem si prostě prosadil

Přál jsem si labradora, je to mírumilovné plemeno a kdybychom měli děti, bude to skvělý parťák. Dáša se stále tvářila, že se jí to netýká. Vzal jsem si štěně v jeho třech a půl měsících a pojmenoval ji Mája. Něco tak roztomilého jsem dlouho neviděl. Byla to divoženka, všude čůrala, trhala, co mohla, ale když se na mě podívala, odpustil jsem jí všechno. Dáša ji první dny ani nepohladila, asi mi chtěla dát najevo, jak vážně svůj postoj myslí.

Mája rostla jako z vody. Každý den se mi zdála větší a větší. Cestou z práce jsem se vždy těšil, až půjdu Máju vyvenčit. Jednou jsem odešel dřív a plánoval si procházku. Doma ale nikdo nebyl. Volal jsem Dáše, ale právě strkala klíč do dveří. ,,Kde jste byli?"

,,Venku, kňučela, že chce ven, tak jsem ji vyvenčila, teď se hezky napapá a půjde spinkat, tak ji nech," odvětila.

Byl jsem rád, že vzala psa na milost.

Mohlo by Vás zajímat:

Radovan (34): Moje tajná slabost byla odhalena. Žena to vzala tak, jak bych nečekal

Pes se má lépe než já

Večer si Dáša vzala Máju do postele, aby si prý lépe zvykla. Asi po týdnu Dášiny péče už ke mně Mája moc nechtěla, tíhla k paničce. Po čtyřech měsících, když už se ze štěňátka stával docela veliký pes, jsem si uvědomil, že jediná moje péče je, že kupuji žrádlo a jezdím na veterinu.

V posteli s námi Mája spala pořád, ale jak už byla veliká, dost jsme se tam mačkali. Nakonec jsem to byl já, kdo musel odejít spát na gauč, protože mi Dáša zakazovala dávat psa na zem. Něco mi doma asi uniklo, ale najednou to skoro vypadalo, že skončím v psím pelechu spíš já a místo u stolu jsem také neměl jisté.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (34): Manžel mě nutil, abych dojídala zbytky. Nosila jsem je tajně psovi a on to zjistil

Mazlíček

Dáša si evidentně Máju zamilovala víc než mě. Vše se řídilo podle Májiných potřeb, ve všem měla přednost. Když jsem chtěl jít s Dášou do kina, řekla mi, že Mája se bude večer bát, tak mám jít sám, ona s ní zůstane doma.

Pes nám otočil rodinný život naruby a já můžu vinu dávat jenom sobě. I když se Dáša dušovala, že nehne ani prstem, dělá pro Máju víc než pro mě. Já mám k večeři chleba s máslem, ale pejskovi se uvaří kuře se zeleninou.

Přiznám se, že teď svého rozhodnutí pořídit si psa lituji.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.