Adam je jedináček a do svých jednadvaceti žil s rodiči. Pak se odstěhoval, založil rodinu a pravidelně rodiče navštěvoval. Na jedné takové návštěvě ale slyšel něco, co ho naprosto zdrtilo.
Když si vybavuji své dětství, nebylo na něm nic špatného. Jezdili jsme s rodiči na dovolenou, často jsme s tátou hráli karty a s mámou jsem chodil do lesa na houby.
Vedl jsem spokojený život
Když jsem se odstěhoval, říkala, jak je na mě pyšná, a já je pravidelně navštěvoval. Později jsem si našel Katku, se kterou jsem se oženil a máme spolu dvě dcery. Máma z nich měla radost a pořád se ptala, kdy zase přijedeme.
Narozeninová oslava
Proto doteď nechápu, co se stalo. Když měl táta narozeniny, dohodli jsme se, že u nich na zahradě něco ugrilujeme a přespíme tam. Máma vypadala trochu utahaně, ale jinak se všechno zdálo být v pořádku. Když byly holky unavené, řekli jsme, že je dáme spát. Katka ale usnula s nimi a mně se ještě spát nechtělo.
Vrátil jsem se proto na zahradu, ale tam nikdo nebyl. Skleničky a jídlo tam zůstalo, tak jsem se domníval, že rodiče jen šli pro něco nahoru. Šel jsem tedy dovnitř, že jim pomůžu, když v tom jsem na schodech zaslechl mámu, jak si stěžuje.
Myslel jsem, že mě má ráda
„Dej pokoj, příští rok mi bude šedesát a co jsem dokázala?! Kdyby nebyl Adam, kde já mohla bejt“ a já nevěřil svým uším. Stál jsem na těch schodech jako opařený. Táta jí říkal, že to jsou nesmysly, aby se nevymlouvala. V tom máma zvýšila hlas: „Lituju toho, že se narodil! Byla jsem mladá a ze života jsem neměla nic“ a tím debatu uzavřela. Táta ještě něco zamumlal, ale já se rychle, a hlavně tiše, odplížil ven. Oba pak přišli a dělali jakoby nic, ale mně bylo zle.
Řekl jsem, že si jdu lehnout, a ráno jsem nanosil věci do auta. Katce jsem to řekl a ta z toho byla hodně vykolejená. Máma se divila, kam pospícháme, ale neměl jsem chuť jí cokoliv říct. Je to už měsíc a pořád se tomu vyhýbám. To, co řekla, mě naprosto zničilo, ani Katka s ní nechce mluvit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.