Adriana s partnerem nedávno přivítali na svět svého prvního potomka. Po jeho narození je však zaskočila nenadálá životní situace, se kterou se museli poprat. A daří se jim to lépe, než vůbec mohli doufat.
S Erikem (28) se známe přes pět let. Před rokem se nám narodil náš první syn Oliver. Byli jsme oba nadšení, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Oba nás vždy lákalo mít velkou rodinu, a proto jsme se na našeho prvního potomka moc těšili.
Partner přišel o práci
Těhotenství neprobíhalo úplně podle mých představ. Podle sociálních sítí to vždy vypadá jako nejšťastnější období v životě ženy, ale já to tak opravdu nevnímala. Bylo mi hrozně, ale vidina toho, že už brzy budeme tři, mě vždy přivedla na lepší myšlenky. Na mateřskou dovolenou jsem se vyloženě těšila, představovala jsem si, jak s miminkem budeme chodit na procházky, trávit čas po kavárnách a setkávat se s přáteli. Malovala jsem si to celé na růžovo.
Brzy mi došlo, že všechny moje plány byly předčasné. Nejenže mi moje chození po kavárnách a vysedávání s kamarádkami zhatil covid, ale mělo to být ještě horší. Partner jednoho dne přišel s tím, že ho vyhodili z práce. Prý rušili jeho pracovní pozici, dostal odstupné a po dvou měsících měl v práci skončit.
Přišel na to, jak situaci vyřešit
S hrůzou jsem ho poslouchala, nedokázala jsem si představit, jak to budeme zvládat. Byla jsem na mateřské a peníze, které jsem dostávala, nebyly závratné, podobně málo by bral i Erik na pracáku. Bylo to jako zlý sen. Jak bychom zaplatili nájem, jídlo nebo plenky pro Oliverka?
Nemohla jsem uvěřit, že se nám tohle děje. Naštěstí Erik přišel za pár dní s řešením. „Adriano, měla by ses vrátit do práce. Já půjdu na rodičovskou. Stejně jsi i předtím, než jsi otěhotněla, vydělávala víc než já. Takhle budeme mít dost peněz a vyřešíme naši situaci,“ řekl mi. Nebyla jsem tím nápadem nijak nadšená, ale pak mě přítel přesvědčil. A tak, když bylo Oliverkovi pět měsíců, jsem začala chodit do práce a můj partner zůstal doma.
Všichni ho za jeho práci chválí
A k mému překvapení to nemohlo fungovat lépe. Každý den jsem Oliverkovi odsála mléko a šla do práce. Nejdřív mi bylo líto, že s ním nejsem v době, kdy matku nejvíc potřebuje, ale zanedlouho jsem si zvykla. Navíc jsem věděla, že je o něj perfektně postaráno.
Erik je úžasný táta a nepřestává mě překvapovat. Všechnu práci zvládne na jedničku. Postupně se mi moje nová role pracující ženy začala moc líbit. Až budeme čekat další dítě, udělala bych to klidně stejně, ale jen pokud bude Erik souhlasit.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.