Agáta má za sebou velice nepříjemnou zkušenost s přítelem její matky. Když s ním byla sama doma, začal si na ni pod vlivem alkoholu dovolovat. Agáta to poté mámě řekla, aby věděla, co je zač, ale nakonec byla za špatnou ona.
Táta s mámou se rozvedli, když mi bylo devět. Máma mi vtloukala do hlavy, že když o mě nemá zájem, tak se mu nemám vnucovat a já jí poslechla. Potom si našla přítele, se kterým byla deset let a já ho zbožňovala, jenže se ukázalo, že během jejich vztahu si udělal dvě děti s jinou ženou a máma ho vyhodila.
Pár let na to přivedla domů Radovana. Takový celkem sympatický chlápek, vypadal, že by ani mouše neublížil. Máma do něj byla zamilovaná jako blázen a já měla radost, že je zase spokojená. Neměla jsem s Radovanem vyloženě kamarádský vztah, bavili jsme se tak normálně, ale že bych si za ním vyloženě šla popovídat, to ne. Když máma chodívala na noční, každý jsme trávili večer u sebe v pokoji.
Neměla jsem ho vyrušit
Jenže jednoho večera to bylo jiné. Než šla máma do práce, zaslechla jsem, že na Radovana křičí, a jakmile jsem přišla, ztichla a odešla. Ještě jsem jí psala zprávu, jestli je všechno v pohodě, a ona odepsala, že se jen nepohodli. Z legrace jsem odpověděla: „Neboj, já mu domluvím,“ abych ji povzbudila, a dál jsem si dělala svoje.
Když jsem kolem jedenácté zašla do kuchyně pro pití, Radovan seděl na gauči a já ho přistihla, jak se dívá na filmy pro dospělé. Bylo mi hrozně trapně a jen jsem špitla „pardon“ a rychle zmizela. Jenže během chvíle za mnou dorazil do pokoje a prosil mě, jestli bych mu pomohla. Stál ve dveřích, tedy spíš se kymácel, protože bylo evidentní, že je napitý, a já byla v naprostém šoku. Jak se začal přibližovat, křičela jsem, ať okamžitě odejde a obleče se.
Radovan se otočil a odešel a já strachy ani nedýchala, neměla jsem žádný klíč od pokoje a nemohla se zamknout. Načež asi během minuty zavolal: „Už dobrý!“ a to se mi chtělo zvracet. Nezapomněl mi říct, abych to nikomu neříkala, a já slíbila, že neřeknu, a už jsem hledala, čím zatarasím dveře.
Otočilo se to proti mně
Třesoucíma se rukama jsem psala svému příteli Lukášovi: „Pomoc! Radovan mě obtěžoval a já se nemůžu zamknout,“ jenže jsem to odeslala Radovanovi! Už to nešlo vzít zpátky, slyšela jsem, jak mu pípla zpráva, a čekala jsem, co bude. Naštěstí už nepřišel a jakmile dorazila máma, hned jsem jí řekla, co se stalo. Nemohla jsem z toho ani spát, bylo mi zle, ale Radovan všechno otočil. Vytřeštil oči, že to není pravda a já jsem ta, která po něm chtěla nechutné věci, a teď jsem zlá, protože mě odmítl.
Máma se na mě podívala a bez mrknutí oka mi šla balit věci. Věřila jemu místo mně. Prý jí chci zkazit štěstí a Radovan takový není. Prosila jsem ji v slzách a jak za mnou zavřela dveře, volala jsem Lukášovi, aby přijel. Večer mi psala, že to přehnala, protože byla unavená, a můžu se vrátit, ale já se nevrátila. Když nebyli doma, vzala jsem si věci a nastěhovala se k Lukášovi a jeho kamarádovi. Je to aspoň zkouška našeho vztahu, ale věřím, že to zvládneme. S mámou zatím nekomunikuji, jen jsem jí napsala, že jsem v pořádku. Sama třeba pozná, co je Radovan zač.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.