Zatímco pro řadu lidí je symbolem smůly třináctka, Aleně způsobuje trable číslo čtrnáct. Varovala ji před ním kartářka a proroctví této ženy se několikrát naplnilo. Bohužel neštěstí přineslo Aleně i v osobním životě…
Na pověry jsem jako dítě či teenager moc nevěřila. Bála jsem se snad jen černé kočky přes cestu. Mému kamarádovi totiž kdysi přeběhla přes silnici, když jel na kole, a o dva týdny později si vážně zlomil nohu. Jinak mě vše ostatní nechávalo naprosto v klidu. Ať už rozbité zrcadlo, klepání na dřevo, zadržování dechu na hřbitově, zabití pavouka v domě a další.
Čtrnáctka mi přinášela jednu smůlu za druhou
Když mi bylo osmnáct, zašla jsem za jednou kartářkou, která mě varovala, abych se v životě, pokud to jen trochu půjde, vyhýbala číslu 14. Není mi nakloněno, přinese mi prý smůlu a bolest. Zkraje jsem si z toho dělala legraci. Jenže později se začaly dít podivné věci. Vše začalo, když jsem se rozhodla zúčastnit amatérského závodu v běhu na lyžích. Vyfasovala jsem startovní číslo čtrnáct a dojela úplně poslední. Byla jsem přitom ráda, že jsem vůbec dorazila do cíle…
Jindy se mi stalo, že jsem spěchala na důležitou schůzku, nastoupila do autobusu číslo 14, řidiči se porouchal motor a jednání jsem nestihla. I proto mě poněkud znepokojilo, když jsem právě čtrnáctého potkala svou velkou lásku. Robert (30) byl pohledný a urostlý blonďák, na které byl spoleh. Měli jsme i podobné koníčky, rozuměli jsme si.
Byli jsme spolu čtyři roky a měli před svatbou, když se Robert začal měnit. Chodil domů později, byl odtažitý, nevrlý. Tušila jsem, že za tím vězí nějaká žena, ale zapřísahal se, že ne. Měla jsem ale bohužel pravdu…
Jeho nevěru jsem odhalila asi dva měsíce nato. Byl krásný jarní den, Robert mi psal, že jde pomoci kamarádovi se stěhováním a dorazí až večer. Rozhodla jsem se, že si udělám procházku, teploměr ukazoval osmnáct stupňů, svítilo slunce, byl by hřích zůstávat doma. Vyrazila jsem proto na delší okruh. Když jsem procházela parkem, napadlo mě, že bych si mohla dát pivo v nedalekém stánku.
Přítel se líbal s jinou ženou
Blížila jsem se k občerstvení, když jsem najednou spatřila Roberta. „Co tady sakra dělá? Nemá náhodou stěhovat?“ říkala jsem si pro sebe. Chtěla jsem jít za ním a zeptat se ho, místo toho jsem ale zažila další šok. Robert tam nebyl sám. Byla s ním dlouhovlasá blondýna, které přinesl džus. Zvědavě jsem je pozorovala, zkoumala, jestli to je jen kamarádka, nebo třeba bývalá spolužačka ze školy… Byla jsem schovaná za stromem a zírala na ně z dostatečné vzdálenosti.
Chvíli si oba povídali a náramně se k sobě měli. Robert ji pak najednou přitiskl k sobě a začal ji vášnivě líbat. To už bylo na mě moc, sebrala jsem se a šla domů. Celou cestu jsem probrečela, cítila jsem se hrozně. Robert přišel večer a já zprvu dělala jakoby nic. „Tak co stěhování?“ zeptala jsem se. „Hele, hrozný, měl mraky věcí, pěkně jsme se nadřeli,“ prohlásil.
Tohle byla pro mě poslední kapka. Přísně jsem se na něj podívala a vrazila mu facku! „Seš lhář. Viděla jsem tě dneska v parku s nějakou holkou, líbali jste se,“ vybafla jsem na něj. Zůstal stát jako opařený. Nečekal to a nezmohl se na slovo. „Já ti to vysvětlím,“ soukal pomalu ze sebe. Jenže já už nic vysvětlovat nechtěla. Oznámila jsem mu, že je konec a že už ho nechci nikdy vidět.
Na čtrnáctku si dávám pozor
Svatbu jsem zrušila, a přitom vzpomínala na slova kartářky, abych si dávala na čtrnáctku pozor. Bohužel znovu zafungovala! Každopádně od té doby se řada věcí změnila. Mám nového přítele, práci a taky jsem se přestěhovala.
Na čtrnáctku si dávám majzla, ale všechno nejde uhlídat. Uvidíme, co bude dál.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.