Čtenářka Alena nám poslala příběh, který začal hezky, ale skončil špatně. Když se jí totiž tchyně ptala, kdy bude oslava narozenin vnučky, Alena odpověděla, že to bude v pátek. To ale netušila, co se všechno stane.
Dcera Terezka slavila minulý týden páté narozeniny. Bohužel si je do dneška budu spojovat se dnem, kdy mě manžel opustil.
Tchyně chtěla pomoct
S Jirkou jsme bydleli v baráčku s jeho rodiči a vycházeli jsme spolu dobře. Terezka měla narozeniny ve středu a tchyně mi v pondělí dala peníze s tím, že neví, co má koupit, ať to udělám já. Obchody byly stále zavřené, tak jsem musela něco rychle objednat online. Jelikož měla moje mamka na oslavu dorazit také, domluvila jsem se s Terkou, že narozeniny má sice ve středu, ale oslavu uděláme v pátek.
Chtěla jsem jí zpříjemnit den
V úterý jsme nachystaly balíčky dětem do školky, a jak usnula, přiřítila se do kuchyně tchyně. „Máš už nějaký dárek? Vždyť my jí nemáme co dát!“ Uklidnila jsem ji, že to dorazí včas, protože oslava s dárky bude v pátek, kdy přijde mamka.
Ve středu jsem chtěla Terce udělat alespoň krásný den, hodně to prožívala. Hezky jsem ji vzbudila, donesla jsem jí muffin, do kterého jsem dala svíčku, a popřála jsem jí krásné narozeniny. Podotýkám, že manžel na to koukal z postele. Když jsme byly doma, hrály jsme si, blbly, prostě fajn odpoledne. Myslela jsem si, že když k nám chodí tchyně téměř každý den, tak přijde i ve středu říct všechno nejlepší, ale nepřišla.
Neřešila bych to, kdyby ovšem nedorazila druhý den a nevyčítala malé, že u nich nahoře dlouho nebyla. „Včera jsem tě vůbec neviděla,“ řekla jí. Malá se zarazila, tak jsem podotkla, že jí klidně mohla přijít popřát.
Všichni se na mě naštvali
Vtom mě probodla pohledem. „Cože?! Tys jí přála? Já myslela, že jí neřekneš, že má narozeniny!“ Nechápala jsem, jak bych jí to mohla neříct. Ve školce by jí děti přály a já doma ne? „Dárky jsem jí nedala, jen jsem jí popřála,“ dodala jsem. Večer jsem říkala Jirkovi, že mě překvapilo, jak máma vyváděla, jenže on se přidal.
„Prosím?! Všem jsi řekla, že bude oslava v pátek, a naštveš se, že jí nikdo ve středu nepopřeje?!“ Řval na mě, jak jsem si dovolila jí popřát, že ani on jí nepřál, přitom na to ráno koukal z postele. Strašně jsme se pohádali. Nemůžu za to, že to nikoho ze slušnosti nenapadlo, proboha, vždyť žijeme v jednom domě.
Jirka se na oslavě tvářil jak psí čumák a druhý den se odstěhoval. Prý s takovou manipulátorkou, jako jsem já, nebude žít. Žasnu, co se z jedné věty stalo, ale stojím si za svým. Oslava s dárky v pátek, ale o tom, že jí nikdo nesmí ve středu popřát, nebyla řeč. Takže teď hledám nové bydlení, protože tady už to nejde. Terezka je ale můj anděl, kvůli ní to zvládnu.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.