Alena je čerstvě vdaná a s hrůzou sleduje, jak se jí manžel mění před očima. Už je konec veškerým radovánkám, nastal čas přísného šetření, jaké Alena ještě nezažila.
Když mě Jirka (35) požádal o ruku, chodili jsme spolu už nějakou dobu. Nic nebránilo tomu, abych řekla ano. Netušila jsem, že svého budoucího muže tak docela neznám. Všechny ty večeře a pozvání do divadla skončily. Našla jsem dokonce sešit, kam si zapisoval veškeré útraty za mou osobu!
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají
Jirka nebyl žádný boháč, ale já zase nejsem zlatokopka. Umím se o sebe postarat a nehledala jsem partnera podle konta v bance. Když mě na začátku našeho vztahu brával na rande a platil účet za nás oba, bránila jsem se s tím, že chci také zaplatit. On se ale nedal, a tak jsem si zvykla.
Zásnuby přišly poměrně rychle, prstýnek po prababičce jsem si dojatě navlékla na prst a začala se chystat veselka. Můj otec trval na tom, že své jediné dceři svatbu zaplatí. Teď vím, že to Jirkovi vyhovovalo, sám by si svatbu představoval mnohem skromnější.
Líbánky jsme prochodili po naší oblíbené Šumavě, pak už nás čekal takzvaný návrat do reality, nebo hlavně mě. Už cestou domů z Šumavy jsem se nestačila divit. Když Jirka zastavil u pumpy, požádal mě, abych mu přispěla na benzín. Neměla jsem dost hotovosti. Navrhnul, abych mu částku poslala na účet.
Od svatby jedeme fifty-fifty
Já samozřejmě chápu, že je všechno drahé. A nechci, aby Jirka platil veškeré výdaje. Jen mě překvapil ten zásadní obrat. Coby nápadník se choval benevolentně, ale evidentně to přede mnou předstíral. Samozřejmě jsem hodlala přispět do domácnosti, jen mi to nebylo umožněno tak, jak bych si představovala.
Nakupovali jsme nábytek a poprvé jsme se pohádali, protože Jirka nehodlal ustoupit z našeho společného budgetu „Já to koupím,“ navrhla jsem bezelstně. A byl oheň na střeše. „Tolik peněz za dřevotřísku nedáme ani omylem, zajedu někam do bazaru,“ řekl a já nestačila zírat. S potravinami to bylo stejné. Nakupovali jsme jedině „v akci“, Jirka měl svou poličku s jídlem a když jsem přinesla něco dražšího, ani se toho nedotkl. Případně jídlo odmítavě komentoval.
Letošní dovolená bude v kempu pod stanem. Nejsem zásadně proti, akorát že Jiří jezdí do toho kempu léta. A asi už na tom nemíní nic měnit. Už mi bylo řečeno, kolik mě bude dovolená stát. Do penzionu, nedejbože do ciziny, budu muset příště jet bez manžela...
Snažila jsem se najít kompromis, ale můj muž je blázen
Jelikož Jirku miluju, hledala jsem způsob, jak spolu vyjít i v rámci našich neshod ohledně financí. Ale pak jsem jednou narazila na jeho poznámky v notýsku. Bylo tam mnoho povědomých položek. Částky z restaurací, kam jsme chodívali. Vstup do zoo, divadla, galerie, na filharmonii... A mohla bych pokračovat dál.
Součet byl podtržen třikrát a zajímalo by mě, co znamenají tři vykřičníky. Vsadila bych se, že Jiří bere veškeré placení během námluv jako dluh, který bude požadovat zpět. Přitom jsem se platbám nikdy nebránila. Možná je na čase vážně si promluvit. Nejprve ale musím vychladnout, protože momentálně mám chuť mu jeho notýsek omlátit o hlavu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.