Alena (39): Přítel mě stále srovnává se svou zesnulou manželkou. To, co mi posledně řekl, mě vážně vyděsilo

Milan (45) je rok vdovec. Má devítiletou dcerou Elišku, která mi hned přirostla k srdci. Možná mě leckdo odsoudí, ale beru ji téměř za vlastní. Nějaký čas jsme díky tomu žili jako spokojená rodina. Pak se ale ke mně začal přítel zničehonic chovat divně.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (31): Ze vztahu s manipulátorem jsem se vzpamatovávala dlouho. Nový přítel se mě nemohl dva roky dotknout

Brzy jsme spolu začali žít

Milan se mi hned na začátku vztahu svěřil, že jeho manželka Marie zemřela na rakovinu. Z jeho slov jsem měla pocit, že se s tím smířil. Mluvil o ní se zaujetím a láskou. Vlastně se mi líbilo, že ji měl tak rád. Tvrdil také, že je na čase posunout se dál. Neřešila jsem tedy, jestli do vztahu jít, nebo ne. Milan se mi zamlouval, takže jsem se k němu po dvou měsících nastěhovala.

Eliška je bystrá holka, se kterou jsme si sedly od první chvíle. Bylo na ní vidět, jak moc jí chybí maminka. Neměla jsem v plánu ji zastupovat, ale nabídnout jí minimálně pocit rodiny. Jsme jako kamarádky. Věří mi, hledá u mě odpovědi na otázky, lásku a pochopení. Automaticky jsem převzala postavení ženy v domácnosti. Pro všechny jsem začala vařit a uklízet. Bez problémů to klapalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (20): Přítel mi lhal, pak sáhl po urážkách a násilí. Existují ještě muži, kteří si váží své partnerky?

Srovnával mě se zesnulou ženou

Jednou v neděli, když si Milan vyžádal svíčkovou, se něco změnilo. Nimral se v tom, až řekl: ,,Marie měla omáčku hustější. Udělej ji znovu.“ Uvařit svíčkovou ovšem není otázka minuty. Došla jsem do kuchyně a přemýšlela, co budu dělat. Vrátila jsem se za ním s tím, že omáčce nic není a pokud mu nechutná, ať ji nejí.

Dal si tedy suchý chleba. To spustilo lavinu. Pořád jsem slyšela: ,,To Maruška mi vždycky ráno dělala snídani. Nikdo neumí tak skvělý čaj jako ona.“ Dokud to byly malichernosti, házela jsem to za hlavu. Nenapadlo mě brát si jeho ženu do úst a nějak ji hanit. Na druhé straně i já jsem jen člověk. Také potřebuji uznání a úctu.

Po čase mu začalo vadit, čím se živím. Pracuji jako veterinářka. Já už to nevnímám, ale Milanovi se příčilo, že jsem cítit zvířaty. ,,Maruška by nikdy nedopustila, aby mi smrděla. Jdi se umýt,“ zaháněl mě po příchodu z práce do sprchy. Pak už mu začalo vadit snad úplně všechno. Jak zalévám květiny, skládám prádlo. Vždycky pronesl, že Maruška by to udělala lépe.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (56): Přišla jsem už o tři partnery. Říkají o mně, že jsem černá vdova, a chlapi se mě bojí

Žádá po mně, abych byla jako Marie

Jako by zapomněl, co všechno pro něj dělám. Starám se mu o dítě, o něj samotného i jeho domácnost. Čeho jsem se dočkala? Neúcty! Zbožňuje jen Marii, která nežije. Nikdy se už nevrátí. Bavila jsem se o tom s kamarádkou, která si myslí, že se Milan s jejím odchodem stále nesmířil, a proto je takový. Poradila mi, abych mu sehnala psychologa.

To se Milan málem zbláznil, když jsem mu to navrhla. ,,Nikam ke cvokaři nejdu! Bohatě postačí, když se začneš chovat jako Marie. Byl bych rád, kdyby ses tak i oblékala. Přizpůsobila tomu účes a mluvu. Pak bude všechno v pohodě,“ odbyl mě. Já Milana miluju. Elišky se také vzdát nechci. Nejsem si ale jistá, jestli to, co po mně chce, dokážu splnit. Nikdy nebudu jako Marie.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (26): Přítelkyně mi přísahala lásku až za hrob. Pak mi provedla něco odporného

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.