Alice žila s Pavlem spokojený život. Domeček z karet začal padat, když u Pavla v práci došlo ke změnám. Jeho nadřízeným se stal mladý kluk, kterého kdysi sám školil. Pavel začal domů chodit podrážděný a nevrlý. Když si chtěl dát panáka na uklidnění, Alice doufala, že je to výjimka. Stalo se z toho nakonec pravidlo. Jak to nakonec vyřešila?
Pavel je velmi hodný člověk, který ale na druhou stranu velmi špatně bojuje se stresem. Jakmile se cítí v jakémkoliv ohrožení, neumí na situaci reagovat. Nyní mám pocit, že se mu to celé vymyká kontrole.
Změna nadřízeného
Pracuje ve veliké korporátní firmě, kde se nedávno změnilo vedení firmy. Jeho šéf, se kterým pracoval roky, byl přeřazen. Tím pádem ho musel nahradit někdo jiný. Když Pavel zjistil, kdo bude jeho nadřízený, byl velmi překvapený. Jednalo se o muže, kterého kdysi sám zaškoloval.
Pavel je ve firmě devět let. Začínal jako konzultant na prodejně, pak jeden čas na pozici trenéra. Díky tomu si uvědomil, že jeho nový šéf je jeden z těch, které kdysi školil. Matěj byl o osm let mladší než Pavel. Neuměl si představit, co od toho může čekat. Konečně se dostal na pozici, o kterou dlouho usiloval. Měl strach, aby se to teď celé nepokazilo.
Začalo to nenápadně
Ze začátku, kdy mu Matěj šéfoval, zdálo se, že na to půjde přátelským způsobem. Pavel není včerejší, tak velmi rychle prokoukl, že je to účelové. Začal si na Matěje dávat větší pozor. Ten se snažil co nejvíc měnit zajeté postupy a hanit Pavlovu práci. Domů začal chodit velmi podrážděný a rozladěný.
,,Musím si dát panáka,“ řekl jednou v pět odpoledne, když přijel z práce. ,,Není na to trochu brzy?“ zeptala jsem se nesměle. V tu chvíli do sebe kopnul panáka. Máme dvě malé děti, takže jsem z toho nebyla nadšená. Večer u televize vypil dvě skleničky vína a usnul na sedačce.
Pro jednou jsem mlčela, po tom co mi vyprávěl, měl asi i nárok. Přes den z práce mi posílal zoufalé zprávy, jak to v práci nepřežije. Z Matěje se vyklubal podvraťák, který chce škodit. Kope za jiný tým a Pavla žene k záhubě.
Alkohol jako řešení
Doma se z popíjení mého manžela stalo pravidlo. Každý den přišel dost naštvaný a podrážděný. Hned si dával panáka na uklidněnou a večer víno. Nešlo o to, že se potřeboval opít, ale napít. Jakmile pozřel alkohol, uvolnil se a věc viděl z jiného úhlu. Tak jsem se vždy radovala, že se to u něj v práci zlepší.
Druhý den to byl ale stejný scénář. Několikrát mi volal zoufalý, že podá výpověď. Byla jsem mu oporou, ale už i na mně se to celé začalo podepisovat. Navíc mě trápila situace s jeho popíjením na nervy. Jedno odpoledne jsem vyházela láhve s alkoholem. Jakmile přišel z práce, šel na místo, kde měl alkohol být.
,,Kde je můj lék na nervy?“ volal ze špajzu. Šla jsem k němu a říkám: ,,Myslím, že to není řešení a tak jsem vše vyhodila.“ Sesypal se jak hromádka neštěstí. Bral si bundu, že si pro něco zajede. Prosila jsem ho na kolenou, aby to zkusil měsíc bez pití. Nahlas jsem řekla něco o závislosti na alkoholu. Doma není láhev s alkoholem už deset dní. Doufám, že jsem to zarazila včas.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.