Alžběta (28): Nevěřila jsem, že kamarádčinu dcerku navštěvuje v noci duch. Pak jsem ho jednou sama zahlédla

Moje velmi dobrá kamarádka Lucka (30) už dlouho řeší záhadu své dcery. Malá Anežka od tří let tvrdí, že ji v noci navštěvuje podivný chlapec. Kamarádka si s tím nevěděla rady. Ona totiž nikdy žádného chlapce neviděla. Když jsem u ní ovšem nedávno přespala, nestačila jsem se divit.

Mohlo by Vás zajímat:

Natálie (19): Měla jsem výjimečně silné pouto se svým kocourkem. Když zahynul, stal se zázrak

V pokoji kamarádčiny dcery sedává malý chlapec

Když mi Lucka poprvé vyprávěla, co je doma trápí, vůbec jsem nevěděla, co jí na to mám říct. Stěžovala si, že Anežka pláče kvůli chlapci, který ji v noci navštěvuje. Poznala jsem, že je z toho kamarádka zoufalá, ale radu jsem pro ni neměla. Spíše jsem se ji snažila utěšit a podstrčit jí myšlenku, že děti mají bujnou fantazii.

Jenže situace u nich doma nabírala na obrátkách. Anežka se často v noci budila s tím, že jí chlapec šeptá ošklivé věci. Lucka žije s dcerou sama, takže neměla v nikom oporu. Jediné, co vždy udělala, bylo, že si vzala dceru k sobě do postele a poskytla jí pocit bezpečí.

Když byla Anežka u babičky, sama v jejím pokoji přespala, aby se ujistila, že si dcera vymýšlí. Nikdy žádného chlapce nespatřila. Celé to chtěla uzavřít s tím, že si dcera vymýšlí, aby nemusela spát sama.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpán (23): Na vlastní oči jsem viděl ducha mrtvého sedláka. Byl celý od krve a v ruce držel vidle

Ducha jsem viděla na vlastní oči

Dnes je Anežce pět let a situace se nezměnila. Možná jen v tom, že už to Lucka neřeší. Zkrátka čeká na to, až z toho dcera vyroste. Já měla nedávno příležitost u holek přespat. Lucka měla po letech rande a požádala mě o hlídání Anežky. Nadšeně jsem souhlasila. Na problémy s neznámým chlapcem jsem si v danou chvíli nevzpomněla.

Večer jsme se koukly na pohádku, já Anežku vykoupala a kolem osmé uložila do postele. Než jsem odešla, zeptala se: ,,Teto, pokud zase přijde, můžu za tebou?“ ,,Jasně, ale neboj se. Nikdo tu není,“ chlácholila jsem ji. Šla jsem vedle do pokoje koukat na televizi a kolem jedenácté jsem slyšela, jak Anežka vzlyká.

Šla jsem do pokoje a s myšlenkou na onoho chlapce pomalu otevřela dveře. Když jsem asi metr od její postele viděla sedící postavu, zastavil se mi dech. Tiše jsem si chlapce prohlížela. Těžko se ten úkaz popisuje, ale zkusím to. Chlapec vypadal, jak by byl průhledný. Snad z nějaké mlhoviny.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (60): Synové mi nevěřili, že v noci nezpívám já. Vypadá to, že máme v bytě ducha

Poradila jsem kamarádce, aby nechala byt vysvětit

Anežka zoufale seděla na posteli a plakala. ,,Pojď ke mně,“ zašeptala jsem jejím směrem. Vzala si deku a šla. ,,Teto, ty ho vidíš, viď?“ zeptala se. ,,Ano, vidím ho,“ odvětila jsem a vzala ji do náruče. Chlapec seděl se skloněnou hlavou, houpal se ze strany na stranu a něco si mumlal. Pokoj jsem zamkla a šly jsme spolu do obýváku.

Celou noc jsem držela stráž. Při pohledu na malou Anežku jsem pocítila lítost. Tolik let toužila po tom, aby jí máma věřila. Teď, když jsem chlapce viděla i já, jí musím pomoct. Lucce jsem řekla, co jsem viděla. Zprvu mi nevěřila a myslela si, že jen podporuji Anežku v jejích lžích. Nakonec ale souhlasila, že byt nechá vysvětit. Doufám, že to bude stačit. Ta malá musí být k smrti vyděšená. Vidět v pěti letech ducha, nevím, co by to se mnou udělalo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (25): Máma nechtěla přiznat, že máme doma ducha. Dlouho jsem si myslela, že jsem blázen

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.