Aneta (29): Budu se vdávat za muže, který mě šikanoval. Máma kvůli tomu na svatbu nechce

Od první do šesté třídy jsem chodila na školu ve městě, kde jsem se narodila. Milovala jsem to tam, měla jsem tam kamarády, jenže táta dostal pracovní nabídku ve tři sta kilometrů vzdáleném městě a my se o prázdninách přestěhovali.

Do sedmé třídy jsem nastoupila na školu novou a byl to docela boj. Nikoho jsem tam neznala, měla jsem problém dohnat některé učivo, protože to, co jsme teprve měli probírat v minulé škole, měli tady už dávno probrané. Spolužáci se mi posmívali a pak mě začali šikanovat. Ve třídě byly pouze tři holky, které se se mnou nebavily, a o šikanu se postarala banda čtyř kluků.

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (35): Nejsem jako moje kamarádky. Nechci mít dítě a ony mě kvůli tomu pomlouvají

Nechtěla jsem to nikomu říct

Začalo to schovanými přezůvkami, díky kterým mi dal učitel poznámku, ačkoliv jsem mu vysvětlovala, že to nebyla moje vina. Pak se mi ztrácely bundy, boty a já je nacházela v jiných šatnách a jednou dokonce v popelnici. Doma jsem raději nic neříkala.

Jednou, když začalo vyučování, přistálo mi zezadu něco ve vlasech. Byla to žvýkačka a já se tenkrát omluvila a šla na záchod. Tam jsem byla celou školní hodinu a snažila se ty vlasy upižlat klíčem. Nešlo to dolů a já brečela a učitelka se po mně nesháněla. Jakmile zazvonilo, šla jsem po chodbě a kluci ze třídy vyběhli a vysadili mě na nápojový automat. Křičela jsem, ať mě dají dolů, a v tom vylezla učitelka a seřvala mě, že budu mít velký problém. Svedla jsem to na ně a když jsem se v šatně obouvala, přiřítila se celá banda, přitlačili mě ke zdi a já si jen pamatuji, že mi tekla krev z nosu. Toho už si doma všimli a začal velký humbuk. Rodiče přišli do školy a kluci už mě nechali na pokoji. Jediné, co zůstalo, že mě celá třída pomlouvala, že jsem „bonzák“.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (34): Práce mě pohltila natolik, že jsem si ani nevšimla, že se partner odstěhoval

Odpustila jsem mu

Po škole jsem šla na střední a po maturitě si našla práci. Měla jsem pár vztahů, ale nikdy netrvaly dlouho. Až jsem po letech potkala bývalého spolužáka, byl to Kamil, jeden z těch, co mě šikanoval. Pozdravil mě a vypadal moc sympaticky, ale já jsem mu to vpálila do obličeje a on jen koukal. Strašně se omlouval za to, co dělal, prý byl mladý a blbý, navíc jsem se mu líbila a on to dával najevo tím nejhloupějším způsobem. Měla jsem na něj strašný vztek, ale bylo vidět, že se změnil, a když mě pozval na kávu, jako omluvu, dala jsem mu druhou šanci.

Od té doby spolu chodíme a já ho moc miluji. Je to jiný člověk a věřím mu, že se změnil. Nedávno mě požádal o ruku, a to bylo také poprvé, co jsem ho šla představit našim. Dobře jsme si u oběda povídali a když se ho máma ptala, na jakou školu chodil, odvětila jsem, že přeci se mnou. Najednou se jí to spojilo v hlavě a vzpomněla si na to, co mi dělal. Začala vyvádět, že v žádném případě nebude přihlížet tomu, že žiji s násilníkem. Vysvětlovala jsem jí, že už jsme si to vyříkali a Kamil je úplně jiný člověk, ale máma si za tím stojí a na svatbu prý nepřijde.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (31): Fotila jsem svatbu své bývalé lásky. Nevěděla jsem to dopředu, byl to nejhorší den mého života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.