Kariéra byla pro Jitku velmi důležitá. Měla dobře našlápnuto, aby ji povýšili a trávila v práci veškerý čas. Práci si nosila i domů a s partnerem zažívali složité období, neměla na něj čas a jednu dobu spávala ve své pracovně, aby ho v noci nerušila. Pohltilo ji to natolik, že si ani nevšimla, že se partner odstěhoval.
Miluji svoji práci a dělám opravdu to, co mě baví. Pracuji v jednom prestižním časopise a začínala jsem zde jako redaktorka. Moc mě to bavilo a troufám si říct, že jsem v tom byla dost dobrá, takže když se začalo mluvit o tom, že se uvolní místo šéfredaktorky a jeden z nás má šanci místo dostat, makala jsem jako šroub.
Chtěla jsem být nejlepší
Přicházela jsem s novými nápady na rubriky, zůstávala jsem v práci déle, připravovala zajímavé články a chystala si připomínky na vylepšení časopisu. To se začalo odrážet na mém vztahu s Dušanem. Neměla jsem na něj tolik času. Když jsem přišla večer z práce, kolikrát už spal. Mně to nevadilo, mohla jsem se alespoň bez výčitek zavřít do pracovny a pokračovat v práci. Jenže Dušanovi se to nelíbilo a často jsme se kvůli tomu hádali. Slibovala jsem mu, že to bude jen dočasně.
Přes den mi občas volal, ale neměla jsem na něj čas, říkala jsem si vždycky, že se mu ozvu později, ale většinou jsem na to zapomněla. Ráno jsem vstávala dřív než on a jednu dobu jsme se prakticky nevídali.
Nevšimla jsem si toho
Místo šéfredaktorky jsem nakonec dostala a byla jsem šťastná jako blecha. Opadl ze mě všechen stres a já přišla konečně domů dřív a hodlala se pořádně vyspat. Dušan nebyl doma, tak jsem mu jen napsala, ať mě vzbudí, jak přijde, a budeme oslavovat. Jenže jsem se probudila až ráno a Dušan nikde. Volala jsem mu a on mi řekl, že se mnou nebylo normální žití a odstěhoval se. „Cože?“ vyjekla jsem a on dodal: „Prosím tě, jsem pryč už tři dny, to sis toho všimla až teď? Tak vidíš, jaká jsi byla!“ a položil to.
Vůbec jsem to od něj nečekala a šla jsem do práce značně rozladěná. Tam mě ale všechno přešlo, cítím se tam lépe jak doma a aspoň už nemusím mít výčitky, že dělám něco, co mě naplňuje.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.