Anna (20): Nebýt tajemného hlasu v mé hlavě, mamka by dnes nežila

Když mamka propadla alkoholu, nechtěla jsem s ní mít nic společného. Po jedné ošklivé hádce jsem se rozhodla ji opustit. Někdo to ale viděl jinak a donutil mě, abych se k mamce vrátila a pomohla jí. Dodnes nevím, kdo to byl, ale dlužím mu velikánské díky, protože jenom jeho zásluhou je mamka naživu.

Mohlo by Vás zajímat:

Radana (23): Potkala jsem zvláštní dívku, která mě uhranula. Od té doby slyším v hlavě cizí hlas

Máma propadla alkoholu a já od ní odešla

Když se naši začali hodně hádat, bylo mi to víc než nepříjemné. Máma nešla pro ostré slovo daleko a táta před ní raději utíkal. Ty každodenní hádky ničily naši rodinu kousek po kousku. I když se občas snažili dělat, že se nic neděje, poznala jsem, že už mezi nimi není láska. Táta jednoho dne odešel, protože už zkrátka nemohl.

Neměla jsem mu to za zlé. Jejich láska vyšuměla. Zůstala jsem bydlet s mámou, která na tom byla psychicky velmi špatně. Netrvalo to dlouho a začala ve velikém požívat alkohol. Ze začátku jen po večerech, ale po čase už nebyla schopna dojet do práce. Z té ji vyhodili a máma zůstala doma. Upnula se k alkoholu a nedala si říct.

I my dvě jsme se začaly hádat. Máma byla zlá a jedovatá. Urážela mě a vybíjela si na mě svůj vztek z konce manželství. Její slova uměla bodat jako nůž. Jednoho dne se naše hádka zvrtla v něco, co jsem sice nechtěla, ale nebylo úniku. Řekla jsem mámě do obličeje, že odcházím a že se uvidíme až na jejím pohřbu. Vztek byl silnější než já.

Mohlo by Vás zajímat:

Vilma (45): Ze zoufalství jsem požádala o pomoc karty, kupodivu mi zachránily manželství

V autobuse ke mně promluvil hlas neznámé ženy

Ten den jsem si sbalila svoje věci a odešla. Jela jsem za kamarádkou, která mi nabídla azyl. V autobuse za mnou seděla žena. Vypadala jinak než většina cestujících. Upřeně se na mě dívala. Její pohled jsem cítila po celém těle. Nabyla jsem dojmu, že se dostala i do mé hlavy.

„Musíš se k mamce vrátit. Bez tebe to nezvládne," zněl mi tichý hlas v hlavě. Přicházel asi od té ženy. „Nenech ji v tom, potřebuje tě," naléhal hlas. „Musíš se vrátit, jinak umře. Vrať se," vyzval mě. Motala se mi z toho hlava. Dala jsem si do uší sluchátka a chtěla ten hlas přehlušit.

Nešlo to! Nedalo se tomu vůbec bránit. Když jsme dojeli do konečné stanice, vystoupila jsem jako jedna z prvních. Stoupla jsem si před autobus a chtěla počkat na tu ženu. Vystoupili všichni, ale ona nikde. „Je tam ještě někdo?" zeptala jsem se řidiče. „Není, ten muž byl poslední," řekl k mému překvapení.

Mohlo by Vás zajímat:

Vilma (25): Anděl mi pomohl udělat velké životní rozhodnutí. Navštívil mě nejen ve snu

Díky tajemnému hlasu jsem mamce zachránila život

Autobus odjížděl a já na něj naposledy pohlédla. Tvář ženy jsem viděla v okně a současně s tím se mi v hlavě znovu ozval hlas: „Vrať se k mamce, potřebuje tě." Podlomila se mi kolena. Za chvíli přišla kamarádka, která mě měla odvézt k sobě domů. Když jsem jí řekla, že se vracím za mámou, protože jí musím pomoci, moc tomu nerozuměla.

Nasedla jsem na první autobus směrem domů. A tam mě čekal šok. Našla jsem mamku na zemi. Všude kolem ní alkohol, prášky a dopis na rozloučenou. Přivolaná záchranná služba ji díky bohu přivedla zpět. Podle slov lékařů to bylo za pět minut dvanáct. „Nebýt toho, že jste tady byla, zjevně by umřela," řekl lékař. Máma nastoupila na protialkoholní léčbu, která je zatím úspěšná. Dodnes nevím, kým byla ta žena v autobuse, ale dlužím jí veliké díky. Nebýt jí, sama od sebe bych se k mamce nevrátila. Myslím, že to mohl být její anděl strážný.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (29): Vrátili jsme se do domu, kde mi zemřela nevlastní mamka. Čekalo nás tam milé překvapení

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.