Anna (22): Zapomněla jsem na kulaté narozeniny své matky, od té doby se mnou nemluví

Jsem jedináček a moje máma je zlatý člověk. Vždycky si mi věnovala na sto procent. Doma se se mnou poctivě učila, na jaký kroužek jsem si ukázala, tam jsem chodila. Byla velmi trpělivá. Táta živil rodinu, takže měl dvě zaměstnání, aby to rodiče utáhli, tak na něj moc vzpomínek nemám.

Mohlo by Vás zajímat:

Jaroslava (45): Zapomněla jsem si doma dárek pro mámu. Zachránila jsem díky tomu lidský život

Věnovala jsem se lásce

Nikdy se mi nestalo, že bych zapomněla na někoho narozeniny nebo svátek. Všechno jsem si pamatovala nebo to měla někde napsané. Zhruba před třemi měsíci jsem se poprvé opravdu zamilovala. Veškerý svůj volný čas jsem chtěla být jen s Liborem. Maminka naléhala, abych ho přišla představit. Já se nechtěla unáhlit, tak jsem návštěvu odkládala. Navíc jsem si vědoma toho, že muži o takové ty rodinné sešlosti moc nestojí. Libor mi ukázal život i z té druhé stránky. Byla jsem trochu přízemní, ale s ním jsem se odvázala a poznala své vnitřní já. Byla jsem do něj tak zamilovaná, že jsem zapomněla na jeden důležitý den. Den, kterého se moje matka bála, protože měla pocit, že jakmile jí bude padesát let, je na odpis. Než jsem poznala Libora, vymýšlela jsem, jak matce takový den ozvláštnit. Nakonec to šlo celé stranou a já se věnovala jen své nové lásce.

Mohlo by Vás zajímat:

Jakub (36): Lidé se mi smáli, protože se zajímám o esoteriku. Ale zachránil jsem tím matce život

Na den, kdy měla moje maminka půl století, jsem zkrátka zapomněla. Nezvedla jsem telefon, abych jí popřála. Zhruba tři dny potom mi volal táta, aby se zeptal, jak se mám. Vyprávěla jsem mu, kde jsme všude byli s Liborem a jak je úžasný.

Jsem zvědavá, jak dlouho mě bude trestat

Táta byl trochu odtažitý, což sem poznala i přes telefon. Po mém emočním výlevu, jak jsem zamilovaná, mi připomněl, na co jsem zapomněla. Na matky kulaté narozeniny. A sakra! Tak to je průšvih. Matka je z toho prý zničená. Jsem jediná, z naší veliké rodiny, kdo na ni zapomněl. Hned jsem jí volala, abych jí dodatečně popřála. Nebrala mi telefon. Rozjela jsem se za ní domů, cestou jsem jí koupila padesát růží a doufala, že mi odpustí. Dárek v tu chvíli nehrál roli.

Sice mi otevřela, ale bylo vidět, jak je naštvaná. ,,Mami, moc se omlouvám, že jsem ti nepopřála,“ řekla jsem. Pozvala mě dovnitř a mlčky mi řekla, že to jsou její nejhorší narozeniny. Těšila se, jak je oslavíme společně. Místo toho celý den čekala s telefonem v ruce, kdy zavolám nebo někam zajdeme. Matka mě požádala, abych za ní už nejezdila. Snažila jsem se jí to vysvětlit, že přes svoji zamilovanost mi to prostě vypadlo. Pochopení jsem nenašla. Požádala mě, abych jí vrátila klíče od bytu, smazala číslo a nechala ji být.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (45): Zapletla jsem se synem své nejlepší kamarádky. Bojím se, že to praskne, ale nemohu si pomoci

Jsou to čtyři měsíce a my jsme spolu stále nemluvily. Přes tátu se snažím pátrat, zdali má máma v plánu mi odpustit. Zatím to nevypadá. Nečekala, že po tom, jak se o mě starala, bych se na ni takto vykašlala. Myslím si, že to matka zbytečně nafukuje. Ráda bych jí řekla, že jsem zasnoubená.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.