Anna neměla lehké dospívání, ve škole ji trápila němčinářka, doma se zase rozváděli rodiče. Když to všechno odnesl čas, dočkala se neobvyklého překvapení. Její táta začal chodit s ženou, kterou kdysi pořádně nenáviděla.
S bratrem Martinem (28) jsme měli složité dospívání. Rodiče se rozváděli a já měla před maturitou na gymplu. Největší starosti mi dělala němčina. Na cizí jazyky obecně nemám nadání a s němčinou jsem se rvala už od prváku. Měli jsme přísnou profesorku, která nikomu nic neodpustila. Jmenovala se Natálie (47). Byla to fešná, dlouhovlasá blondýna. Tehdy jí táhlo jí na čtyřicet, ale čtyři křížky by jí hádal opravdu jen málokdo.
Bojovala jsem s ní celá léta
Všichni kluci ze třídy z ní byli paf. Já ji však v oblibě neměla. Přišlo mi, že si na mě zasedla. Na druhou stranu musím uznat, že jsem němčinu prostě flákala. Neučila jsem se a podle toho to taky vypadalo. Natálie mi k srdci nepřirostla. Naštěstí jsem maturitu zvládla, i když to bylo o pověstný chlup. Z němčiny jsem dostala čtyřku, přesto jsem měla šílenou radost. Natálie mi s kamennou tváří gratulovala a já si zhluboka oddechla, že je to všechno za mnou. Hřála mě také skutečnost, že tuhle paní už nikdy neuvidím.
Po nějaké době se konal třídní sraz, na němž jsem dozvěděla, že Natálie se rozvádí, což mě trochu překvapilo, protože její manželství se zdálo být pevné. Nebo alespoň se tím vždycky chlubila a o svém manželovi mluvila v superlativech. Na bližší podrobnosti jsem se ale nikoho nevyptávala. Byla to její soukromá věc, do které mi nic nebylo. Moc jsem to neřešila a brzy jsem se spolužáky otevřela jiná témata.
A fakt bylo o čem mluvit. Hned po maturitě jsem odjela na dva roky do Švýcarska jako au-pair. Dvě zimy v zemi helvétského kříže mi daly opravdu hodně. Prvních pár měsíců bylo sice kritických, pak jsem se ovšem rozmluvila a cítila se super. „Kéž by tě slyšela Natálka,“ žasla moje nejlepší kámoška Petra (28) poté, co jsem u stolu spustila plynule německy. I mně bylo trošku líto, že se němčinářce nemohu pochlubit.
Tátova nová známost mi vyrazila dech
Zatímco mamka po rozchodu zůstala sama, táta nelenil a našel si novou partnerku. V telefonu o ní básnil a toužil mě s ní seznámit. Zpočátku jsem o žádnou společnou schůzku ve třech nejevila zájem. Vím, jak se mamka při rozvodu trápila. A kolik psychických sil ji to stálo. Přesto mě táta nakonec ukecal. Domluvili jsme se, že zajdeme na večeři.
Vzala jsem si nové šaty a docela jsem se na setkání těšila. Když jsem dorazila do restaurace a spatřila otce s jeho novou přítelkyní, myslela jsem, že mě klepne. K tátovi se totiž tulila moje bývalá němčinářka Natálie! Popadl mě děsný vztek a myslela jsem, že se seberu a okamžitě odejdu. Pak jsem od toho upustila, nasadila strnulý výraz a sotva ze sebe vysoukla pozdrav. Natálie mě mile zaskočila. Hýřila úsměvy a byla přívětivá. Vítala mě, jako by právě potkala nejlepší kamarádku. Říkala, že podle příjmení tušila, že tou dcerou zřejmě budu já. Vyptávala se mě, jak se mi daří, na jakou školu jsem po maturitě šla a tak dále…
Nemohla jsem se z toho šoku vzpamatovat. Nevěřícně jsem koukala na Natálii a bezmocně pozorovala svého otce, jenž nevycházel z údivu. Napadlo mě, že Natálii pořádně naštvu a celý svůj příběh jí převyprávím v němčině. Zírala s otevřenou pusou. A když jsem dohovořila, hluboce přede mnou smekla. Prohlásila, že jsem udělala neskutečný pokrok.
Táta si ji nakonec vzal
Musím říct, že jsme si ten večer dobře popovídaly. Neoblíbená profesorka se zničehonic změnila v přátelskou a milou ženu. Vše jsme si vyříkaly. Poté mi líčila, jak se seznámila s mým tátou. Na třídní schůzky nechodil, tudíž ho z minulosti neznala, ale že se do něj bláznivě zamilovala. Prosila mě, abych jí neházela klacky pod nohy. Toužila se mnou udržovat kamarádský vztah a já souhlasila. Daly jsme si panáka na usmířenou.
Tátovi vztah s Natálii klapal. Dokonce natolik, že ji požádal o ruku. Je to dnes už více než rok, co jsou manželé. Moje bývalá profesorka němčiny, s níž jsem byla často na kordy, je nyní moje macecha! Je to strašně zvláštní, ale zvykla jsem si. Na Natálii jsem navíc změnila názor. Díky tátovi jsem ji poznala trochu víc. Musím říct, že to je fajn ženská, která nezkazí žádnou legraci. Často za nimi chodím na návštěvu a na čtyři perné roky s učebnicí němčiny už vzpomínám jen s úsměvem na rtech.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.