Anna si vzala o deset let mladšího muže, což jí každý rozmlouval s tím, že jí jednou uteče. Nakonec se však problém objevil úplně jinde. Kryštof má totiž pocit, že veškeré práce musí obstarávat žena. A Anna, jako workoholička, s tím má velký problém. Zvlášť když se do toho vložila tchyně.
Vždy jsem toužila po vlastní firmě, která mi dá finanční volnost. Firmu jsem sice zatím nezaložila, přesto pracuji sama na sebe v marketingu a příjmy mám slušné. Všechny mé zakázky jsou ale v začátcích, a tak vyžadují pozornost a čas. To se samozřejmě musí někde projevit, u nás doma momentálně na úklidu a fungování domácnosti, což můj manžel Kryštof přestal zvládat.
Náš věkový rozdíl byl pro okolí problém
Potkali jsme se před třemi lety na internetové seznamce. Navzdory desetiletému věkovému rozdílu, kvůli němuž nám všichni říkali, že tohle prostě nemůže fungovat, jsme to dotáhli až k oltáři, vlastnímu domu a vcelku spokojenému životu. Já jsem ale odjakživa workoholik a Kryštof to nechápe.
Touží po klidu, v sobotu vyžaduje napečené buchty a v neděli svíčkovou. Já na tohle ale nejsem. Baví mě to, to ano, ale jen když mám čas. A jelikož vím, že čím víc pracuji, tím víc si vydělám, je pro mě těžké hledat balanc. Moje tchyně je ženou v domácnosti už dvacet let, a tak všem doma zajišťovala kompletní servis. Kryštof v tom vyrostl a ode mě požaduje totéž.
Byl zvyklý na to, že mu tchyně žehlila i ponožky
Je to o to těžší, že pracuji z domova. Kryštof má pak pocit, že jsem celý den doma. "Zabilo by tě, kdybys dala alespoň kuře do trouby?" řekl mi jednou. "A ty v kanceláři taky pečeš kuře?" ohradila jsem se. On když přijde, nedělá doma vůbec nic. Nepomůže mi a ještě se rozčiluje. "To je přece práce pro ženskou," tvrdí. "Dokud mě neživíš, tak si budeme věci v domácnosti dělit," rozhodla jsem. To je pro něj ale absolutně nepochopitelné.
Když byl Kryštof malý, tchyně za něj dělala úplně všechno. Argumentovala tím, že on byl přeci kluk. A tak za něj stlala postel, dělala mu svačiny a dolévala mu pití, zatímco on měl nohy na stole. Žehlila mu dokonce i ponožky. Každý večer byla teplá večeře a vždy něco na stole. Já ale taková nejsem, nebaví mě doma hospodařit. Neustále se kvůli tomu hádáme, na vše jsem sama. Kryštof mi odmítá jakkoliv pomoci. Jen mě organizuje.
Tchyně se mi snažila domluvit, že žena by muži měla podstrojovat. "Takhle ti uteče za jinou, mladší," naznačovala mi náš věkový rozdíl. Já ale nechápu, proč bych se měla starat o domácnost pouze já, když vyděláváme oba a náklady si dělíme. Vím, že se věnuji domácím pracím méně, než bych měla, na druhé straně Kryštof dělá na směny a často má volno. Proč by muž nemohl doma pomoci, copak žijeme ve středověku?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.