Apolena (39): Čtyřletá dcera zažila klinickou smrt. Děsí mě, koho v tom stavu potkala

Náš příběh se odehrál v době, kdy byly Adélce čtyři roky. Během prvního měsíce jejího života jsme díky doktorům zjistili, že má jak pupeční, tak tříselnou kýlu.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimíra (34): Ve vzteku jsem sestře řekla něco, co se za pár dní vyplnilo. Sestra mi i tak přišla odpustit

Operace se změnila v boj o život

Zatímco pupeční se jí zatáhla sama, tříselná se musela pravidelně hlídat. Každého půl roku jsme jezdili na kontroly, zda se nález nezvětšuje. Stále nás upozorňovali, že může dojít k tzv. uskřinutí. Adélku jsme proto svého času velmi hlídali. Šlo o to, aby netahala těžké věci.

Zhruba v jejích třech letech jsme polevili v ostražitosti, a když byly Adélce čtyři, došlo k nejhoršímu, kýla jí praskla. Byla v tu chvíli u babičky a ta vůbec netušila, co se děje.

Myslela si, že Adélku jen bolí bříško. Až když se svíjela bolestí, babička mi zavolala. Hned mi došlo, co se stalo. Adélka se dostala na sál za pět minut dvanáct. Jinak běžná operace se tím změnila v boj o život. Zatímco dceru operovali, my jsme se s manželem modlili v dobrý konec. Byly to nejdelší hodiny mého života.

Mohlo by Vás zajímat:

Patrik (45): Vždy jsem věřil, že duše po smrti odejde z těla. Moje víra mi to dovolila na okamžik vidět

Potkala malého kluka, prý to byl její bráška

Adélka je jediné dítě, které se mi podařilo přivést na svět. Před lety jsem v pokročilém stádiu těhotenství potratila syna. Nikdy jsme to dceři neřekli, protože je velmi citlivá a mohlo by ji to ranit.  Díkybohu jsme se dostali do nemocnice včas a operace se zdařila. Že zase žiji, jsem cítila až ve chvíli, kdy mě k dceři pustili. Ležela omámená v posteli.

Když se její stav zlepšil a my jsme si ji mohli odvézt domů, byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Doma ale začala Adélka vyprávět podivné věci, které prožila během operace. „Měla jsem pocit, že se pohybuji nad svým tělem jako duch. Dostala jsem se někam, kde byly stříbrné ulice a nějaký pán. Sedla jsem si mu na klín,“ líčila mi.

„A kdo to byl?“ zeptala jsem se. „Říkal, že je můj pradědeček,“ odpověděla Adélka. Málem mě to rozplakalo a ona ve svém vyprávění pokračovala: „Pak jsem se tam potkala s nějakým malým chlapečkem. Ten zase říkal, že je můj bráška.“

Mohlo by Vás zajímat:

Olívie (28): Lidé mě měli za blázna, protože mluvím s neviditelnými. Ukázalo se, že mám šestý smysl

Pomohla mi se smířit se synovou smrtí

To už mi tekly slzy proudem. Neměla si to jak vymyslet. Nevěděla, že jsem před lety potratila. „Proč pláčeš, mami?“ zeptala se mě Adélka. „Tak já ti to řeknu. Skutečně jsi mohla mít bratříčka. Bohužel jsem o něj přišla dřív, než se narodil,“ prozradila jsem jí s pláčem. „Nebuď smutná, mami, bráška se má dobře. Mám ti od něj vzkázat, že to tak mělo být,“ utěšovala mě Adélka.

Nezbývá nám než tomu věřit. Zdá se, že dcera prožila klinickou smrt, během které se setkala s těmi, kteří už nežijí. Po tom, co mi Adélka řekla o bráškovi, jsem se s jeho odchodem konečně smířila.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (31): Syn si od útlého věku brouká tón jedné písně. Šokovalo mě, když mi řekl, kde ji slyšel

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.