Barbora (42): Vycítila jsem, že zemřel táta. Asi mám zvláštní schopnosti, jen je neumím ovládat

Jsem spíše racionální a věřím na věci, které se dají vysvětlit jasnými argumenty. Současně s tím ale nepopírám, že existuje i něco nadpozemského. A tom bych vám chtěla vyprávět. Budou tomu tak dva roky, co to celé začalo.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (36): Maminčina tragická smrt probudila v našem synovi netušené schopnosti

Na dálku jsem prožívala neštěstí blízké osoby

Seděla jsem v práci a dodělávala jeden větší projekt. Z ničeho nic se mě zmocnil svírající pocit. Někde hodně hluboko jsem cítila, že se děje něco s někým, koho mám moc ráda. Ten stav trval jen pár minut, ale byl velmi intenzivní. Musela jsem nechat práce a ty chvíle úzkosti si prožít. Pak jako když utne a pocit byl pryč.

Ten večer jsem se od mamky dozvěděla, že moje mladší sestra Míša (35) měla vážnou autonehodu, kterou ale díky bohu přežila. Když se Míša dostala z nejhoršího a nehodu mi popisovala, vzpomněla jsem si na to, co se mi ten den stalo. Čas autonehody se shodoval s mojí úzkostí. Problém byl v tom, že jsem nevěděla, co to pro mě vlastně znamená.

Podobné stavy se opakovaly. Byli jsme s rodinou na dovolené u moře. Seděla jsem na pláži a užívala si hřejivé slunce. Opět to přišlo jako rána z čistého nebe. Svírající úzkost, samovolně stékající slzy a těžko u srdce. Manžel Josef (47) se mnou cloumal, protože jsem měla zapadlé oči a celá jsem zbledla. Ten den mi umřel táta.

Mohlo by Vás zajímat:

Leona (35): V mládí jsem měla schopnost, kterou mi nikdo nevěřil. Teď ji zdědila moje dcera

Mrtvý otec mě varoval ve snech

Vždycky, když se něco takového stalo, padla jsem ihned vyčerpáním. Přirovnala bych to k vysátí veškeré energie z mého těla. Po druhém zážitku mi došlo, že už to není jen náhoda. Další taková zvláštnost se začala dít na podzim. Vracím se z práce domů přes větší park, který je lemovaný lampami.

Procházela jsem parkem a lampy nade mnou začaly jedna po druhé problikávat, nebo dokonce na pár vteřin zhasly úplně. Došlo mi to až po chvíli. Myslela jsem si, že se jedná o nějakou poruchu. Musela jsem to nějak ověřit. Schovala jsem se do křoví a čekala, až někdo projde, jestli se mu to stane také. Prošlo pět lidí, ale lampy vesele svítily dál. Sotva jsem zase vyšla na cestu a dala se do kroku, lampy měly diskotéku.

A v neposlední řadě se mi začal mrtvý otec vkrádat do snů. Mám stále se opakující sen, v němž mě varuje před nebezpečím, které mi hrozí. Bohužel, mluví tak šifrovaně, že jsem s tím nedokázala pracovat. Jen jsem věděla, že je zoufalý a já bych ho měla poslechnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlasta (43): Díky neblahým tušením, která mě od dětství provázejí, jsem zachránila život tátovi

Mám schopnosti, které neumím ovládat

I když se sen stále vracel, mě se nic nestalo. Rozhodla jsem se, že ho vypustím z hlavy. Jenže pár dní na to mě srazilo auto. Polámaná a otřesená jsem zůstala tři měsíce ležet v nemocnici. Jediné, čeho jsem se dočkala, byl další sen, kde mi otec huboval, proč jsem ho neposlechla.

Evidentně mám nějakou schopnost, kterou ale neumím ovládat. Nejprve jsem se tomu chtěla bránit zuby nehty, teď však vím, že se s tím musím naučit pracovat. Ráda bych byla přínosem pro společnost. A pokud mám možnost zabránit nějakému neštěstí, musím se naučit svoje schopnosti ovládat. Teď už jenom přijít na to, jak to udělat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Erika (46): Můj život mi připadal nudný a bezvýznamný. Až do chvíle, kdy jsem opustila svoje tělo

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.