Když si Berenika našla milence, dávala si velký pozor, aby na to její přítel nepřišel. Ten ji nedlouho poté požádal o ruku. Berenika si slíbila, že po svatbě milenecký vztah ukončí. Jenže se stalo něco, s čím nepočítala.
Udržovat milenecký vztah není jen tak. Musíte si ustavičně dávat pozor, abyste nebyli odhaleni. Mně se to skvěle dařilo déle než tři roky. Pak se stalo něco, s čím jsem nepočítala. Otěhotněla jsem. Co je na tom? Skutečnost, že nevím s kým.
Dávala jsem pozor, aby na mě poměr neprasknul
Žiji ve vztahu s Mojmírem (40) bezmála dvanáct let. Je to ten typ muže, u kterého si přeji, aby se mnou zůstal až do smrti. Je spolehlivý, má mě rád. Zabezpečuje přísun peněz, takže se díky němu mohu věnovat svému koníčku, který je současně mou prací, ale moc si jím nevydělám. Jsem totiž švadlena.
Právě díky svému hobby jsem se seznámila s Lukášem (35). Někdo mu řekl, že umím ušít sako na míru, a tak se na mě obrátil. Stačily dvě schůzky nad skleničkou vína a skončila jsem s ním v posteli. Nikdy předtím jsem nic takového neudělala. Lukáš mě prostě dostal. Byl pravým opakem Mojmíra, a to mě k němu přitahovalo.
Nebyl tak spolehlivý, žil ze dne na den. Měl také přítelkyni, ale říkal něco o tom, že jim to zrovna neklape. Jeden druhého jsme brali jako zpestření všedních dní. Já si dávala doopravdy velký pozor, aby Mojmír na nic nepřišel. Žádné uložené zprávy, žádné tajné hovory uprostřed noci.
Po svatbě jsem chtěla vztah ukončit
Když jsme se chtěli sejít, vždycky jsem si pro to důkladně připravila půdu. Tři roky jsem si dávala majzla. To, že Mojmír nic netuší, potvrdil fakt, že mě požádal o ruku. Začala se chystat svatba. Postupně mi došlo, že to musím s Lukášem ukončit. Přeci jen riskovat, že to před veselkou na poslední chvíli praskne, nebylo nic, po čem bych toužila.
Slíbila jsem si, že do svatby se s Lukynem ještě uvidím, ale až se ze mě stane paní Černá, nechám toho. Měsíc po obřadu jsem zjistila, že jsem těhotná. V hlavě mi jako první naskočila otázka: Kdo je otec? V inkriminované době jsem totiž spala s oběma muži. Když jsem svůj požehnaný stav Mojmírovi odhalila, neskrýval nadšení.
Obratem jsem se to snažila s Lukášem ukončit. Přemlouval mě, abych to nedělala. Tvrdil, že nám to skvěle klape a je škoda to utnout. Já si ovšem trvala na svém. Vyhýbala jsem se místům, kde bych ho mohla potkat. Po narození dcery se však naše cesty znovu střetly. ,,Ty máš dítě? To jsem nevěděl. Kolik mu je?“ nakukoval do kočárku.
Nevím, kdo je otcem dítěte
,,Má moje oči, nepřijde ti?“ pokračoval. Polilo mě horko. ,,Ne, má Mojmírovy oči a teď mě omluv, musím jít,“ snažila se ho zbavit. Jenže Lukáš se začal pídit po tom, zda náhodou není otcem. Tvrdím, že není, ale jistá si nejsem. Dcera roste a já mám pocit, že je vážně podobná Lukášovi. Mojmír často pronese něco ve smyslu, že mu ta holka vůbec není podobná.
A mně se teď klepou kolena, protože nevím, co bude. Mám obrovský strach, že to celé praskne. Ať už kvůli Lukášovi, který něco tuší, nebo mě prozradí fakt, že malá Sára není manželovi podobná. Bože, co jsem to provedla? A to jsem si myslela, že mně se nic takového stát nemůže.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.