Blanka zažívá lásku jako trám a přiznává, že ačkoliv měla pár vztahů a byla i vdaná, takový výbuch citů ještě nezažila. Má to ale jeden malý háček a okolí tomu nepřidává.
Jsem dva roky rozvedená a upřímně jsem si nemyslela, že bych ještě někoho mohla potkat. Rozvod byl náročný, manžel mě deptal do poslední chvíle a ani dlouho potom mi nedal pokoj.
Zamával na mě soused
Z předchozího vztahu jsem měla dceru Karolínu (24), která se odstěhovala do jiného města. Zůstala jsem tak v domečku úplně sama a dolehlo to na mě. A s nynější pandemií se chuť do života vytratila úplně. Změnilo se to ale jednoho dne.
Bydlím na kopečku a mám odsud výhled na celou vesničku. Nejbližší dům je asi tři sta metrů ode mě, právě odtamtud na mě mával soused. Nikdy jsme se nebavili, tady u nás se lidé moc nedruží. Teď šel ale směrem ke mně a u plotu na mě volal, ať jdu blíž. V ruce držel dva panáky.
Nemohl ze mě spustit oči
„Nechcete si ťuknout? Mám narozeniny a nemám to s kým slavit,“ usmál se na mě. „A kolik?“ houkla jsem na něj. „Kolik byste tipla?“ zubil se a já jsem opravdu tápala. Matně vím, že v tom domě kdysi bydlel starý pán s vnukem, ale nepřišlo mi, že by to byl on. Ale byla to pravda, Libor je skutečně ten vnuk. Zmužněl tak, že jsem ho nepoznala.
„Sedmadvacet. Na zdraví,“ řekl, zvedl sklenku a vyklopil ji do sebe. Povídali jsme si dlouho a já jsem byla příjemně nervózní. Pořád se usmíval, několikrát mi zalichotil a nemohl ze mě spustit oči.
Zamilovali jsme se do sebe
Druhý den na mě mával zase a tentokrát jsem ho pozvala na čaj. Je úžasné, jak si spolu máme o čem povídat i přes takový věkový rozdíl. „Tak zase zítra?“ ptal se, když odcházel. Nemohla jsem se dočkat. Z toho, co mi vyprávěl, jsem pochopila, proč je tak vyspělý a jiný.
Po třetí návštěvě mě na rozloučenou políbil a já jsem si přišla jako malá holka. Pořád jsem na něj myslela, koukala jsem z okna k jeho domu a po dalším setkání jsem v tom byla až po uši. V posteli nám to neuvěřitelně klape a nemůžeme se jeden druhého nabažit. Jsem tak šťastná, že mě to až děsí. Mám pocit, že víc štěstí už snad ani nejde zažít, a on to má stejně.
Dokonce už bydlí se mnou, čehož si všimli i ostatní. Jak se o mě nikdy nikdo nezajímal, tak najednou jsem trnem v oku celé vesnici. Samé pomluvy a závist, není mi to příjemné. Jsem pro všechny poběhlice, co má ráda „zajíčky“. Dozvěděla se to i Karolína, které jsem to chtěla říct sama, a je naštvaná, že mám tak mladého partnera. Já ho ale miluji, nic takového jsem ještě nezažila. Jen doufám, že ustojíme ten tlak.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.