Bohouš (42): Přítelkyně má alektorofobii a já mám hlavu v pejru. Nechci přijít o ni ani o svoje slepičky

Na venkově žiju už řadu let. Koupil jsem tu pěkný rodinný domek se zahradou a nastěhoval do něj i manželku. Oba patříme k milovníkům zvířat, pořídili jsme si proto kočku, králíky a také sedm slepic s kohoutem. Zvlášť drůbež zbožňuji. Cítím se blaženě, když si dám do ruky zrní, ony ke mně přijdou a jemně mi ho vyzobávají z dlaně. Jsou to zkrátka moje holky, stejně jako kohout, kterému říkám Osvald.

Mohlo by Vás zajímat:

Patrik (35): O první velkou lásku jsem přišel kvůli hadům, tarantulím a zatoulanému ježkovi

V restauraci jsem potkal zajímavou ženu

Vše nasvědčovalo spokojenému manželství, jenže po nějakém čase se v něm objevily vážné trhliny. Přestali jsme si rozumět. Snažil jsem se vztah ještě zachránit, pak se ale manželka v práci zakoukala do mladšího muže a už nebylo co řešit. Děti jsme neměli, takže proběhl klidný rozvod. Dnes tvrdím, že to bylo správné řešení.

Samota mě postupně dost užírala. S kámoši jsem proto často vyrážel na pivo, abych přišel na jiné myšlenky. Jednoho dne navrhli, že prubneme novou restauraci, kterou nedávno otevřeli ve vesnici. Nebyl jsem proti. Vypadala hezky a uvnitř bylo čisto. Posadili jsme se a já se pomalu rozhlížel po místnosti. U baru mě zaujala sympatická brunetka středního věku. Měla dlouhé kudrnaté vlasy a popíjela víno s nějakou blondýnou.

Nespouštěl jsem z ní zrak. Snažil jsem navázat oční kontakt, což se mi docela rychle podařilo. Pár sekund na mě vždycky pohlédla, lehce se usmála a pak zase stočila hlavu na druhou stranu. Dal jsem si panáka na kuráž a čekal, až bude u pultu sama. Ta chvíle přišla asi za půl hodiny. Její kámoška oblékla bundu a zamířila k východu. Neotálel jsem a vyrazil na zteč.

Mohlo by Vás zajímat:

Vlastimila (39): Nezvyklá fobie mě připravila už o jednoho manžela. Přesto se svého strachu nedokážu zbavit

Souhlasila, že se ke mně nastěhuje

Řekla, že se jmenuje Jitka (38) a přijela sem na pár dnů za kamarádkou. Nejvíc mě však zaujala skutečnost, že se nedávno s někým rozešla a u nás na vsi si chce pročistit hlavu. Vyměnili jsme si telefonní čísla a domluvili se, že na druhý den se trochu projdeme, uděláme si výlet po okolí a blíž se poznáme. Rande dopadlo fantasticky, neustále jsme se smáli a panovala skvělá atmosféra. Padly dokonce první polibky. Začali jsme si intenzivně psát. Já jsem spíš introvert, ona naopak výřečná, což mi vyhovuje. Bylo nám fajn a po pár týdnech jsme se dali dohromady.

Nabídl jsem jí, jestli se nechce nastěhovat ke mně, když mám rodinný domek se zahradou a zvířaty. Bohužel si asi myslela, že mám psa, kočku či morče. A tak souhlasila, že za mnou přijede. Byl jsem šťastný jako blecha. Koupil jsem květinu a šel jí naproti k autobusu. Moc jí to slušelo, vzal jsem ji kolem ramen a odváděl do svého království. Jitce se dům velmi líbil už na první pohled. „Tak vítej u mě, pojď dál,“ špitl jsem a políbil ji.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (29): Strachu ze zubařů mě zbavila kráska v bílém plášti. Bylo mi úplně jedno, že něco vrtá a plombuje

Slepice jí způsobily šok

Otevřel jsem branku u zahrady a mířil s Jitkou do domu, když vtom se přiřítily moje družné a přátelské slepičky. Hlasitě kvokaly a za nimi ladnou chůzí našlapoval Osvald, jenž se v půli cesty zastavil a z plna hrdla zakuropěl. Koukl jsem s úsměvem na Jitku, která však totálně zbledla. Začala se klepat a tiskla mi ruku. „Prosím tě, zažeň je,“ žadonila. Viděl jsem, že se bojí a šel s ní k domovním dveřím. Třásla se. Utěšoval jsem ji, aby se nebála, že jsou hodné. „Lásko, když já mám od dětství fobii ze slepic. Nazývá se to alektorofobie, víš?“ soukala ze sebe. „Promiň, neřekla jsem ti to,“ dodala roztřeseným hlasem a z očí se jí linuly slzy.

Zůstala sice přes noc, ale ven se bála jít jako čert kříže. Drůbež jsem musel zavřít do ohrádky, aby mohla v klidu odejít. Mrzelo ji to, omlouvala se mi a já dumal nad tím, co budu dělat dál. Bylo jasné, že u mě bydlet nebude, já se zase nechci vzdát svých slepic, prodat dům a odstěhovat se za ní. Jenže jsem se do ní zamiloval a strašně nerad bych o ni přišel. Je to svízelná situace, s níž si vůbec nevím rady.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Darja (26): V novém bytě mi záhadně zatékalo oknem. Teď už vím, kdo za tím stojí, strach ale nemám

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.