Lukáš (29): Strachu ze zubařů mě zbavila kráska v bílém plášti. Bylo mi úplně jedno, že něco vrtá a plombuje

Ze zubařů jsem měl vítr odmala. Jakmile jsem usedl do křesla, polilo mě nepříjemné horko. Trápil mě hlavně dávivý reflex, což jsem pocítil už v pěti letech při plombování stoličky. A traumatem z dentálního zákroku jsem trpěl i v dospělosti. Když jsem věděl, že mě čeká byť jen preventivní prohlídka, měl jsem už od rána značnou úzkost, bolesti žaludku nebo průjem.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (46): Dlouhá léta jsem trpěla na ekzém. Až životní rozhodnutí mě ho zbavilo

Po vstupu do ordinace přišel šok

K zubaři jsem sice chodil nerad, jenže když mě v pětadvaceti letech chytily silné bolesti šestky vlevo nahoře, neměl jsem zkrátka na vybranou. Objednal jsem se na druhý den ráno. Recepční mě zároveň upozornila, že lékař, k němuž léta chodím, nedávno odešel a místo něj nastoupila nová paní doktorka…

Moc jsem toho tu noc nenaspal. Ráno mě již tradičně postihly křeče v břiše a snad půl hodiny jsem proseděl na záchodě. Čím víc jsem se blížil k ordinaci, tím víc rostla moje nervozita. To jsem ovšem netušil, co přijde za pár minut. Když mě sestřička zavolala dovnitř, vykulil jsem oči dokořán. V bílém plášti na mě civěla nádherná bruneta s modrýma očima. „Dobrý den, tak co vás trápí?“ zeptala se a kouzelně se na mě podívala. Vykoktal jsem, že mě bolí šestka nahoře, na víc jsem se v tu chvíli fakt nezmohl. Byla to kost, která mi doslova učarovala.

Sedl jsem si do křesla a rázem zapomněl na svoje trable. Při vrtání jsem dokonce ani nezaregistroval dávivý reflex, měl jsem prostě otevřenou pusu a zblízka se kochal pohledem na atraktivní zubařku. Ta občas hodila oko i na mě a zeptala se, jestli je vše v pořádku. Pokyvoval jsem hlavou a snažil se usmát. Moc to nešlo. Zákrok netrval dlouho a já byl snad poprvé v životě na zubařském křesle úplně v pohodě. „Tak, hotovo, můžete vyrazit,“ mrkla na mě. „Ještě jsem si všimla, že máte problém na čtyřce. Objednám vás, ano?“ dodala. Bez váhání jsem souhlasil a vzal nejbližší možný termín, který mi nabídla. Za normálních okolností bych další návštěvu oddaloval, jenže já tuhle šťabajznu prostě musel co nejdříve zase vidět.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (20): Matka celý život odmítala lékaře. Až nehoda ukázala, jak těžce je nemocná

Pozval jsem zubařku na víno

Měl jsem přijít další týden ve středu a já se nemohl dočkat. Byl jsem nezadaný a přemýšlel, jak tuhle krásku sbalit. Zní to bláznivě, ale byl jsem obrovsky natěšený na to, až budu zase sedět u ní v křesle. Byl jsem pevně rozhodnutý, že ji oslovím a pozvu na kafe.

Na den D jsem se pečlivě připravoval a tentokrát jsem neměl ze zubařského zákroku absolutně žádné nervy. Na plombování jsem vůbec nemyslel, bylo mi to zkrátka jedno. Když mě sestra zavolala dovnitř, pohledná dentistka byla znovu velmi usměvavá a ohromně jí to slušelo. Začali jsme spolu malinko laškovat a bylo vidět, že ani já jí nejsem lhostejný. To mi hrálo do karet.

Po mém zákroku sestra odběhla s jiným pacientem na rentgen a já zůstal v ordinaci sám s mladou zubařkou. Dali jsme se ihned do řeči. Využil jsem situace a zeptal se jí, zda by si nešla po práci někam posedět, třeba na sklenku vína. „Jo, proč ne, ráda,“ odvětila a řekla, že je v práci do pěti. Byl jsem štěstím bez sebe a těšil se na odpoledne.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (32): Manžel je zubař a zakazuje mi, abych dávala dětem sladkosti, nechápe, že to k jejich věku patří

Rande dopadlo báječně

Zašli jsme do jednoho bistra naproti v ulici a příjemně si popovídali. Líbil jsem se jí. Řekla mi, že se jmenuje Romana. Bylo jí čerstvě 26 let a nedávno se prý s někým rozešla. Strávili jsme spolu asi dvě hodiny a bylo nám hrozně fajn. Poté se omluvila, že už musí jít, aby se vyspala na zítřejší službu. Vyměnili jsme si telefonní čísla a já navrhnul, že bychom to mohli zase brzy zopakovat. Souhlasila.

Napsali jsme si ještě v ten večer. Tvrdila mi, že to bylo super a domluvili se, že zajdeme o víkendu do kina. Rande dopadlo skvěle. „Romčo, chci ti poděkovat, že jsi mě vyléčila z dentální fobie,“ řekl jsem jí po první puse. „Není zač,“ zasmála se a vlepila mi další. Začali jsme spolu chodit a dnes už jako manželé vychováváme ročního syna.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (36): Manžel blbě spí, ale odmítá jít k lékaři. Vypadá hrozně, pije a děti se ho začínají bát

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.