Bohušova žena Beata je posedlá časem. V jejich rodině musí být všechno přesně načasované. Jakmile by chtěl někdo měnit časový harmonogram, Beata už pění. Bohuš ale cítí, že tím dusí celou rodinu.
Já vím, že v každé rodině se něco řeší. To, co řeším já, se může na první pohled jevit jako hloupost. Jenže i taková hloupost může rozbít rodinu. U nás za to z velké části může moje manželka Beata (37). Ona musí mít všechno přesně naplánované, jinak nefunguje. Nechápe však, že tím ničí celou rodinu.
Manželka má ráda všechno načasované
Je pravdou, že už když jsme se poznali, měla Beata ráda ve věcech pořádek. Šlo hlavně o jejich načasování. Nikdy se nesmělo stát, že bych se zpozdil na rande. Nebo že bychom do kina přišli až na reklamy. Dopustit se takové chyby znamenalo, že se Beatě zhroutí svět. Ještě když jsme byli mladí, rád jsem si z toho dělal srandu.
S příchodem našich dětí na svět se manželčina úchylka, mít všechno přesně načasované, ještě zhoršila. V době, kdy kojila syna Marka, krmila ho přesně po třech hodinách. Ne o minutu dřív, ne o minutu později. Zkrátka přesně načas! Tehdy jsem to jako ten, co o kojení nic neví, moc neřešil. V tomto ohledu jsem byl přesvědčený, že manželka ví, co dělá.
Jakmile děti nastoupily do školek, každé ráno bylo plné stresu. Beata měla budíka na 5:45. Došla se psem, všem připravila snídani a v 6:25 budila děti. Všechno přesně na čas. Nepřicházelo v úvahu, že by snad někdo po zazvonění budíku ležel v posteli. Děti musely jako vojáci kráčet do koupelny a čistit si zuby.
Manželka je posedlá časem
Z domova se muselo odjíždět ve stejný čas. Jakmile se zdálo, že bychom měli minutu meškat, Beata už rudla. A dnes, kdy chodí děti do školy, je to stejné, možná ještě horší. Beata každé ráno vyšiluje. Všechny nás cepuje, když nejdou věci podle plánu, respektive podle jejích hodinek. A už jsem z toho unavený.
Další příklad za všechny. Když máme jet někam na návštěvu, je to doma hotové šílenství. I když máme z domova vyrazit ve dvě odpoledne, Beata vyšiluje už od jedenácté. Chystá věci, přešlapuje a je nervózní. Většinou se snaží nějak zaměstnat, a tak uklízí. To je vlastně další úchylka úzce spojená s její chorobnou touhou být ve všem dokonalá a přesná. Ale uklízení se dá nějak přežít.
Nemohlo mi uniknout, jak jsou oba synové z jejího přístupu otrávení. Nebaví je stát pořád někde v pozoru. U nás doma nevládne klid. A pohoda už vůbec ne. My kluci jsme pořád ve střehu, abychom splňovali časový harmonogram naší vůdkyně. Zní to možná vtipně, ale vlastně je to hrozně smutné. Manželka je časem vyloženě posedlá.
Přál bych si, aby manželka zvolnila
Mockrát jsem ji prosil, aby trochu ubrala a přestala nás tolik honit. Jenže ona si své jednání pokaždé dokáže obhájit. „Nebýt mě, tak to tady všechno krachne. Buď rád, že jsem taková," hájí se. Těžko se na to reaguje, protože do určité míry má vlastně pravdu. Mě by ale bohatě stačilo, kdyby nás nechala trochu dýchat.
Jen si to zkuste představit. Každý den snídáte i večeříte ve stejný čas. Neexistuje, že by tomu mohlo být jinak. Každý večer musíte ve stejný čas do koupelny a nesmíte se zpozdit. Když jdete na pivo s přáteli, máte přesně vymezený čas návratu, protože na to navazují další a další činnosti. Beata si to možná neuvědomuje, ale právě tou posedlostí bere rodině čas, který by se dal využít úplně jinak. Chápete, co mi vadí?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.