Dagmar (36): To, co mi manžel po deseti letech vztahu a dvou dětech oznámil, mě zničilo

Kdysi dávno jsem jela s kamarádkou na poznávací výlet za památkami. A tam jsem narazila na Pavla. Byl tam sám, s nikým se moc nebavil. Ale kamarádka do mě šťouchala, že nás ze srandy seznámí. „Je to stejný cvok do památek jako ty,“ dodala a šla ho pozdravit. Pavel nesměle přišel a dali jsme se do řeči. Imponovalo mi, jaký měl přehled o umění a architektuře. A protože jsme byli ze stejného města, domluvili jsme se, že se určitě ještě uvidíme. Pavel byl spíše introvert, ale když povídal o tom, co má rád, úplně se rozzářil.

Mohlo by Vás zajímat:

Viktorie (34): Mám přítele a tři milence k tomu. A nehodlám na tom nic měnit

Pohodové manželství

Randili jsme spolu a trvalo docela dlouho, než jsme se poprvé pomilovali. Ale mně to nevadilo, milování pro mě nikdy nebylo tolik důležité. Hlavní pro mě bylo, abych měla s partnerem společné zájmy a byl na mě hodný.

Zhruba za rok jsme spolu začali žít, vzali se a později se nám narodila dcera. Pavel byl opravdu skvělý táta. Pomáhal mi, nepamatuji si, že bychom se někdy pohádali. Víc, než sex pro mě bylo důležité, že máme pohodu. A on to cítil úplně stejně. Kamarádka mi dokonce záviděla, že ho měla sbalit sama. O pár let později se nám narodil ještě syn a já byla spokojená, že mám milujícího partnera a dvě krásné děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (31): Myslela jsem, že máma má milence. Její vysvětlení mě odzbrojilo

Měli jsme mezi sebou první problém

Všechna moje idylka se rozpadla jednou večer. Pavel byl strašně nervózní a pořád přešlapoval z místa na místo. Bylo vidět, jak se potí a že ho něco trápí. Když děti usnuly, šla jsem za ním, ať se mi svěří. Čekala jsem, že má nějaký problém v práci, nebo něco se zdravím. Ale on začal koktat, že ho budu nenávidět. „Proboha, ty jsi mě podvedl?“ vyjekla jsem. Ale on řekl, že ne. „Tak co je to? Jestli v tom není jiná žena, tak všechno překonáme přece,“ dodala jsem a pohladila ho, aby už začal mluvit.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (40): Žiji s o třicet let starším partnerem. Rodina mě odsoudila

Čekala jsem cokoliv, ale tohle ne

A on mi řekl tu nejhorší věc, kterou jsem kdy slyšela. „Dášo, já jsem asi na chlapy… asi určitě,“ a schoval hlavu do dlaní. Nevěděla jsem, co říct. Vždyť jsme měli děti. Vždyť jsme se spolu milovali, aby z toho ty děti vznikly. Pavel se mi snažil vysvětlit, že měl už na škole pocit, že to má jinak. Ale bál se to přiznat a bojoval s tím. Zkoušel chodit se ženami, ale nikdy mu to nevydrželo. Až ve mně našel alespoň kamarádku. Milování se mnou mu prý nebylo vyloženě odporné, ale nic mu to neříkalo.

Zůstala jsem jako opařená. Nemohla jsem na něj začít křičet, protože za to asi nemohl. Ale celou dobu mi vlastně lhal. Na druhou stranu, kdyby v tom byla žena, byla bych zřejmě víc zklamaná, protože bych se s ní srovnávala. Jak se ale mohu srovnávat s muži? Každopádně mě to  zničilo a pochybuji, že si ještě někdy nějakého chlapa najdu.

Mohlo by Vás zajímat:

Miriam (45): Dcera propadla drogám, já odešla z práce a vychovávám její miminko

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.