Damián (36): Manželka slíbila, že po porodu přestane tolik pracovat. Pak nechápu, proč přespává v kanceláři

Moje manželka Dana (35) je typická workoholička. Nikdy neví, kdy skončit. Tahá si práci domů a někdy ani nespí. Slíbila, že až se nám narodí dítě, nechá toho. Malé Sáře jsou tři měsíce a Dana pracuje ještě víc než před tím. Dokonce začala přespávat v kanceláři.

Mohlo by Vás zajímat:

Vladimír (37): Vadí mi, jak se manželka staví ke kojení. Není místo, kde by nevytáhla prso z halenky

Zamiloval jsem se do workoholičky

Už když jsme se poznali, pochopil jsem, jak moc je pro Danu práce důležitá. Dělá v komunikacích a tam se pořád něco děje. Je to velmi zaneprázdněná žena, která si jde tvrdě za svým. Právě to se mi na ní tolik líbilo. Práce se neštítila a uměla v ní zabrat. Ovšem někdy bylo nadlidským úkolem, aby si pro nás našla prázdnou linku ve svém diáři.

Byl jsem do ní velmi zamilovaný, takže jsem její nadupaný kalendář respektoval. Ona mi na oplátku věnovala každou volnou minutu, kterou měla. Někdy jsme se scházeli jen v rámci obědové pauzy nebo mezi schůzkami. Jsem na volné noze, takže jsem si mohl o něco lépe řídit svůj čas. Přizpůsoboval jsem se Daně a její práci.

Po nějakém čase bylo jasné, že nás problém s časem vyřeší společné bydlení. Tak jsem Danu potkával alespoň ráno u snídaně a večer vedle ní usínal. Společné bydlení mě umlčelo jen na chvíli. Postrádal jsem obyčejné večery u televize, návštěvu kina nebo restaurace. Na takové věci neměla Dana čas. Jenže když někoho milujete, snesete víc, než si myslíte.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (24): Zdál se mi sen o propasti. Když jsem tam dorazila, najednou jsem zapomněla cestu zpátky

Myslel jsem si, že ji dítě změní

Chtěl jsem v Daně probudit chuť k rodinnému životu. Po čase jsem ji požádal o ruku a ona řekla ano. Myslel jsem si, že když budeme manželé, něco se změní. Jenže když i na svůj svatební den odesílala emaily, bál jsem se, že věci zůstanou při starém. A mé obavy byly na místě. Ani po svatbě se její život nezměnil.

Jediné, co to mohlo ještě změnit, bylo dítě. Začal jsem tedy o něm mluvit. Zprvu to Dana zavrhovala. „Nebudu mít čas na práci. Musíme ještě počkat, teď to mám krásně rozjeté," uzemnila mě. Já se ale nevzdal. Tak dlouho jsem do ní hučel, až jednoho dne povolila. Při slabé chvilce řekla, že už takhle žít nechce. A tak jsme se začali pokoušet o miminko.

Někdo tam nahoře byl na mé straně a sotva Dana vysadila prášky, už držela těhotenský test, který nesl dobrou zprávu. „Teď se všechno změní. Budeme rodina," objímal jsem ji s nadějí, že se má slova vyplní. Jenže Dana se nezastavila ani s rostoucím břichem. Její pracovní tempo bylo neuvěřitelné. Měl jsem strach jak o ni, tak o to malé, které nosila pod srdcem.

Mohlo by Vás zajímat:

Vašek (47): Manželka nebyla spokojená se svým vzhledem. Jenže ani plastika jí sebevědomí nezvedla

Práce je pro ženu na prvním místě

„Kdy už přestaneš pracovat?" vyzvídal jsem. „V osmém měsíci to položím. Slibuji. Také se na to těším. Už potřebuju odpočívat," tvrdila mi. Čekal jsem na to jako na smilování. Moc jsem si přál mít manželku doma. Padl osmý měsíc a Dana dál pracovala. Nakonec až do porodu a hned po něm. Dítě nic nezměnilo.

Kojit nemohla, takže malá Sára je od prvního týdne života na umělém mléku. Podávám jí ho já. Dana na to nemá čas. V práci si ji chtěli udržet, takže místo gratulace k dítěti dostala povýšení. Dana svůj slib být s rodinou nesplnila. Když toho má hodně, dokonce přespává v kanceláři. Takže s dcerou jsem převážně sám. Už nemám žádnou zbraň, jak Danu donutit věnovat se rodině. Buď k tomu dozraje sama, nebo jsem si vybral špatnou životní partnerku.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (22): Přítel je líný jako veš. Z každé práce buď rychle odejde, nebo ho vyhodí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.