Dana nám napsala naprosto neuvěřitelný příběh, kdy jí manžel začal zničehonic ujišťovat o tom, že tráví více času v práci a nemá milenku. Jí to ani nenapadlo, s Patrikem měla pohodové manželství. Jenže jednoho dne jí volala cizí žena a Dana se dozvěděla pravdu.
S Patrikem jsme spolu už skoro dvacet let. Celou tu dobu jsem věděla, že jsem si vybrala dobře, bylo mezi námi jedinečné pouto. Pokud si to pamatuji dobře, tak zhruba rok začal Patrik chodit domů později než obvykle. Kdysi se totiž pustil do podnikání a najednou přišel s tím, že řeší nové projekty a budeme to muset chvíli vydržet.
To znamenalo, že chodil domů i v deset večer a pravidelně odjížděl pryč v neděli po obědě. Podporovala jsem ho, a i když jsem už večer bývala unavená, vždycky jsem čekala, kdy přijede, abychom si mohli popovídat. Původně jsem si ale myslela, že to bude záležitost pár měsíců, takže když mi opět oznámil, že mu volal jeho společník Aleš, povzdechla jsem nahlas: „Už zase jedeš za Alešem?“ Tenkrát mi to bylo líto, protože jsem měla narozeniny a on poprvé zapomněl. Patrik ale reagoval jinak, než jsem čekala. „Jedu, myslíš snad, že chodím za milenkou?“ Nemyslela jsem si to. Věřila jsem mu každé slovo.
Ujišťoval mě sám od sebe
Na to, že jsme se vídali prakticky jen před usínáním a o sobotách, jsem si zvykla. Jednu neděli se ale všechno změnilo. Ten den Patrik nikam nejel, po obědě za námi přijela dcera s vnučkou a byla u nás celé odpoledne. Když odjela, seděli jsme večer na balkóně a já si dala skleničku vína. Patrikovi zvonil telefon a on si ho odskočil vyřídit vedle. Pak přišel a tvářil se kysele, že mu zase volal Aleš a chce s ním cosi probrat osobně. Říkala jsem mu, ať jede a on spustil: „Ale já fakt nejezdím za žádnou milenkou, aby sis nemyslela. Podívej se, že mi fakt volal“ a ukazoval mi, jak měl v telefonu hovor od Aleše. Ujistila jsem ho, že si nic takového nemyslím, jen ať jede.
Šokovalo mě to
Po půl jedenácté volal Patrik. Zvedla jsem to, když v tom se ozval ženský hlas. „Dobrý večer, tady Zuzana, omlouvám se, jestli spíte, ale Patrik měl infarkt. Odvezli ho do nemocnice, tak vám tam přivezu věci. Volám od něj.“ Nevěděla jsem, z čeho mám být víc vyděšená. Jestli z toho, že měl infarkt, nebo z toho, že mi to volala nějaká Zuzana v půl jedenácté večer.
Okamžitě jsem jela do nemocnice, Patrik už byl na sále. Na chodbě stála černovlasá žena a jak mě spatřila, šla hned ke mně. Představila se jako Zuzana a předala mi jeho telefon, boty a klíčky od auta, které měl zaparkované u ní doma. Pokoušela se mi vysvětlit, že nechtěla, abych na to přišla sama. Že se bude Patrik zlobit, až zjistí, že mi volala, ale stejně to měl prý v plánu, tak to udělala takhle. Bylo to jak noční můra. Jakmile se zotavil, sbalila jsem mu věci a řekla, aby šel za tím svým slavným Alešem. Snesu hodně, ale blbce ze sebe dělat nenechám.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz