Dita (26): Ošklivý úraz mi otevřel brány do jiného světa. Málem jsem se zbláznila

Jsem člověk, který na nadpřirozené či duchovní věci věřil tak napůl. Netušila jsem ale, že se můj život jednoho dne razantně změní.

Mohlo by Vás zajímat:

Ladislava (40): Dcera přišla o milovanou kočku. Tvrdí ale, že stále žije

Úraz hlavy

Čas od času musím jet na služební cestu do zahraničí. Naposledy jsme s kolegou Vráťou vyrazili do Rakouska. Práci jsme zvládli o něco dříve, a tak jsme si řekli, že před návratem si užijeme den na horách. Když už je člověk v Alpách, byl by hřích se nevydat na túru. Bohužel jsem neměla odpovídající výbavu a přihodil se mi velmi ošklivý úraz.

Moc si z něho nepamatuji. Jen střípky toho, jak padám na zem, kutálím se z kopce a narážím do něčeho kovového. Z vyprávění vím, že pro mě dokonce přiletěl vrtulník. Ocitla jsem se v kritickém stavu s vážným úrazem hlavy. Nikdo nedokázal říct, jestli se ještě proberu, a pokud ano, jak na tom budu. V bezvědomí jsem strávila dvacet pět dní.

Když jsem se probrala, doktoři i rodina se báli, jak to se mnou bude. Ulevilo se jim, protože jsem rozpoznávala obličeje i jsem si pamatovala, že jsem odjela na služební cestu. Pár dní si mě tam ještě nechali na pozorování. Neshledali nic, co by bránilo mému propuštění. Rodina mě odvezla zpátky do Čech. Jenže po pár dnech to přišlo.

Mohlo by Vás zajímat:

Sofie (47): Po mozkové mrtvici slyším hlasy. Nevím, zdali je to dar, nebo prokletí

Brány do jiného světa

Z minuty na minutu jsem pocítila naprosto nevysvětlitelný strach. Bylo to znát i na venek. Začala jsem se velmi třást, zbledla jsem a přestala jsem zcela komunikovat. Kolegové v práci netušili, co mi je. Vždy, když to na mě přišlo, skončila jsem v nemocnici. Stav někdy trval minuty, jindy hodiny. Nikdo si se mnou nevěděl rady. Nejhorší to bylo, když jsem byla doma sama.

Seděla jsem v jakémsi transu a moje podvědomí čekalo, až to přejde. Rodina z toho byla zoufalá a donutila mě, abych se nechala podrobněji vyšetřit. V nemocnici zkoumali moji mozkovou činnost, měli podezření na schizofrenii. Ta se ale nepotvrdila. Nikdo nevěděl, co s tím. Až moje blízká kamarádka. Donutila mě navštívit ženu, která se zabývá duchovnem.

Neměla jsem na výběr. Můj stav se zhoršoval ze dne na den. Už jsem nebyla schopna odejít ani do práce. Žena byla asi čarodějnice, protože ze mě pod hypnózou dokázala dostat, co vidím a slyším, když se ocitnu v tom hrozném stavu. Mělo to jasnou spojitost s úrazem hlavy, který jsem utrpěla. Podařilo se otevřít bránu do „jiného světa“.

Mohlo by Vás zajímat:

Gábina (29): Někdo se mě snažil uhranout. Od silných bolestí hlavy a nevolnosti mi pomohl až amulet modrého oka

Musím se s nimi naučit žít

Ulevilo se mi. Mohla jsem konečně přiznat, že slyším hlasy, i když jsem zrovna sama. Vidím stíny, které se mnou komunikují. Někdy mi i stíny říkají, co mám udělat, ale jiný hlas mě zase stáhne, abych to nedělala. Takový stav, pokud ho nezačnete řešit, vás zcela zničí. Zblázníte se. Přesně takový jsem měla pocit. Žena, která mi odkryla podstatu mého trápení, mi velmi pomohla. Postupně se učím ty stíny a hlasy zahnat. Co bych dala za to, abych takové věci neviděla, neslyšela, zkrátka žila v nevědomosti. Jenže to je, jak to je, a já se s tím musím vyrovnat.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (31): Terapie tmou mi pomohla zbavit se všech skrytých démonů

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.