Dorota nikdy neměla dobrý vztah se svojí matkou. Když si teď našla nového přítele, všechno se ještě zhoršilo. Pozval totiž Dorotu bydlet do Španělska a to její matku pořádně naštvalo.
Mamce jsem se narodila, když byla dost mladá, bylo jí čerstvých dvacet let. O mém otci mi nikdy nechtěla nic říct. „Je to parchant, nezaslouží si, abychom o něm vůbec mluvily,“ řekla mi, když jsem byla ještě malá. Na tu větu jsem nikdy nezapomněla.
Měly jsme to s mamkou těžké
Proto jsme celé moje dětství byly jenom my dvě. Bylo to někdy dost krušné. Máma měla málo peněz a dělala všechno pro to, abychom nějak vyšly. Jako matka samoživitelka se hodně snažila, aby nás nějak zaopatřila. Přesto všechno, co pro mě dělala, jsme si nikdy nijak zvlášť nerozuměly.
Nebyly jsme žádné velké kamarádky. Byly jsme úplně jiné. Matka byla spíš pesimista, pořád na něco nadávala. Já byla její pravý opak. Vždy jsem se snažila najít něco pozitivního, i když se nám nevedlo moc dobře. A ubíjelo mě, jak matka pořád na něco nadává a brblá.
Chtěla jsem se matce pochlubit
Proto jsem se docela brzy od ní odstěhovala. Chtěla jsem mít život, ze kterého budu mít aspoň trochu radost. Není to tak, že bych na mámu úplně zanevřela. Každý týden si aspoň jednou voláme a navštěvuji ji docela často. Chci, aby věděla, že se na mě může spolehnout.
Při jedné z mých návštěv jsem vytáhla téma, o kterém jsem se asi neměla zmiňovat. Už půl roku mám nového přítele. Tomáš je naprosto úžasný a jsem s ním opravdu spokojená. No a před týdnem přišel s naprosto neuvěřitelnou nabídkou. A právě tou jsem se chtěla mamce pochlubit.
Přítel mě pozval do Španělska
„Tomáš mě pozval do Španělska. Jeho rodina tam má koupený nádherný dům přímo u pláže. Strašně moc se těším. Bude to naprosto úžasné,“ řekla jsem mámě. Místo toho, aby mi mé štěstí přála, tak začala nadávat. „No jo, bude z tebe velká cestovatelka. Já jsem se kvůli tobě nikdy nikam nepodívala, i když to bylo moje velké přání. Celý život jsem musela dřít jak mezek, abych nás vůbec uživila,“ stěžovala si.
„Nechápu, co jsem udělala špatně, že ty máš tolik štěstí... a já jsem vyžrala všechnu smůlu světa,“ dodala. Bylo mi líto, že se ani na chvilku nemůže radovat z mého štěstí. Neustále se lituje a pláče nad sebou. Prostě nedokáže přijmout svůj život takový, jaký je. Jsme až moc odlišné.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.