Své poprvé si spoustu dívek představuje do detailu. Eliška měla přítele a onen vzácný moment dlouho oddalovala, jenže pak se rozešli. V ten moment jí pobláznil hlavu někdo jiný, s kým o panenství přišla, ale jak se ukázalo, jemu nešlo o nic jiného. Eliška se vrátila k bývalému příteli a svého činu lituje, ráda by to napravila.
Na základní škole se mnou v lavici seděl Honza. Byl to takový tichý kluk, jiný oproti spolužákům. Začali jsme se pořádně bavit až v deváté třídě a po skončení základky jsme se oba dostali na stejnou školu. Měla jsem radost, že tam bude někdo, koho znám.
Stali se z nás nejlepší přátelé, chodit jsme spolu začali až ve třeťáku. Ani jeden z nás se nehrnul do žádných větších intimností a mně to tak vyhovovalo. Po maturitě jsme byli oba tak ve stresu s hledáním nové práce, že sex byl to poslední, na co jsme mysleli. Nevadilo mi to, byla jsem ráda, že mám někoho, kdo mě skutečně miluje a není se mnou jen kvůli sexu. Nakonec jsem odletěla na rok do Anglie a dělala chůvu moc příjemné rodině s dvěma dětmi. Honza mě podporoval a mně ten rok hodně dal.
Začali jsme spolu bydlet
Jak jsem se vrátila, čekalo na mě doma překvapení. Honza si našel menší garsonku a nabídl mi, abych u něj bydlela. Já si našla práci jako recepční v hotelu a byla jsem šťastná, že můžu zúročit svoji angličtinu. Když se jednoho večera schylovalo k tomu, že se budeme milovat, dostala jsem takový strach, že jsem se rozbrečela. Honza byl pořád v klidu, netlačil, byl tolerantní, jenže já se toho strachu nedokázala bavit. Od té doby to mezi námi bylo horší a horší. Honza už nebyl ten tichý kluk ze základky, najednou si začal prosazovat svou a nejednou na mě zvýšil hlas. Nakonec jsme se rozešli a já se nastěhovala zpět k rodičům.
Jednoho dne se k nám do hotelu ubytovala skupinka mladých cizinců a jeden mi pořád nadbíhal. Básnil, jak jsem krásná, trval na tom, že mu po práci musím ukázat město, a zblbnul mě natolik, že jsem souhlasila. Na prohlídku města jsme se ale nedostali. Když jsme se totiž domluvili, že ho po práci vyzvednu v pokoji, vzal mě dovnitř a poprosil, ať chvíli počkám. Pak vešel do místnosti jen v ručníku a já na něj nevěřícně koukala.
Vážně toho lituji
Najednou to šlo ráz na ráz, žádné plánování, žádné mluvení o tom, jaké to bude. Během pěti minut bylo po všem a já cítila, že jsem přišla o to nejdůležitější, co jsem si celou dobu šetřila pro Honzu. Cítila jsem se trapně, ale chybu jsem mohla vyčítat jen sobě, šla jsem do toho dobrovolně, i když se zatemněnou myslí.
Volala jsem Honzovi a strašně jsem mu to chtěla říct, ale bála jsem se, že by mě po tom nechtěl. Dali jsme si spolu schůzku a začali spolu zase chodit. Vím, že ta chvíle jednou přijde, snažím se to obcházet, jak se dá, a vynahrazovat mu to něčím jiným, ale jestli zjistí, že jsem během jednoho dne přišla o panenství s někým cizím a dala mu to, co jsem roky Honzovi odpírala, opustil by mě. Našla jsem si na internetu, že se to dá chirurgicky obnovit zpět a Honza by tak nic nepoznal. Ale nevím, jestli bych to dokázala udělat tak, aby na to nepřišel. Každopádně to musím nějak napravit, protože přijít o to jsem měla s Honzou.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.