Eliška (33): Chci už mít s přítelem dítě, on mi místo toho koupil křečka. Nesnáším je oba

Nikdy jsem nebyla typ, který by se chtěl vdávat, ale po pěti letech vztahu s Honzou jsem cítila, že už jsem zralá aspoň na miminko. Kdysi jsme se o tom okrajově bavili, ale teď jsem po tom vážně toužila.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (30): Mám doma potížistu a rváče. Je to nesnesitelné, nemůžu s ním nikam jít

Mám nejvyšší čas

Pustila jsem večer film s podobnou tematikou a během toho se k Honzovi tulila a dojímala se, jak jsou děti krásné. Honza extra nereagoval, tak jsem se ho zeptala přímo: „Už nám oběma bylo dávno přes třicet, nemyslíš, že bysme už měli mít dítě?“ On se zašklebil a řekl, že nad tím neuvažoval.

Mohlo by Vás zajímat:

Lukáš (34): Snoubenka se mě ptala, jak bych žil, kdyby umřela. Nakonec ze svatby sešlo

Nehrnul se do toho

Další den jsem se ho ptala znovu, tentokrát jsem to chtěla probrat vážně u večeře. „Nechci mít dítě až ve čtyřiceti, to snad chápeš,“ řekla jsem. Jenže Honza se cítil ještě mladý, strašně rád lezl po horách a často jsme jezdili na dobrodružné výlety. Dítě by prý všechno změnilo.

„Popřemýšlím o tom, ale netlač na mě,“ uzavřel debatu. Moc jsem se s tím nespokojila, ale chtěla jsem mu dát čas. Když jsme si šli zaběhat okolo přehrady, potkali jsme moji spolužačku s miminkem. Začala jsem se rozplývat a Honza opatrně nakukoval do kočárku. Poprosila jsem ji, jestli bychom ji jen pár metrů mohli povozit, a řekla jsem Honzovi, aby držel kočárek on.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (28): Manžel musel vrátit známému peníze. Když ho za mnou poslal do ložnice, utekla jsem

Čekala jsem cokoliv, ale toto ne

Cítila jsem se tak kompletní, představila jsem si, že to je naše miminko, a při pohledu na Honzu jsem se rozplývala. Večer sám uznal, že to bylo hezké. Dala jsem mu pusu a v duchu se těšila, že jsme na dobré cestě. Honza za dva dny přišel a chtěl, abych zavřela oči. „Mám pro tebe takové malinké překvapení.“

Hlavou mi prolétlo, že by to mohly být malinké dětské botičky nebo malinké dupačky, zkrátka něco, čím by mi dal najevo, že se budeme snažit. „Už můžeš,“ řekl a držel přede mnou malou krabičku. Když jsem se do ní koukla, uvnitř se krčil křeček. „Tadá, to je Ferda!“ zvolal Honza, vzal si ho do ruky a dal mi ho před obličej. Než jsem mu ho stihla omlátit o hlavu, dodal, že se budeme starat nejdříve o něj. Pak mi slíbil, že přijde na řadu dítě, a přinesl z auta klec s mašlí.

Já se z toho pořád nemůžu vzpamatovat. Nesnáším Ferdu i Honzu, tohle jsem si nezasloužila.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (41): Pomáhala jsem sestře, protože byla na dítě sama. Teď mi řekla, že otcem je můj manžel

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.