Eva si v době manželské krize užívala románek s milencem. Bohužel ji při jednom dostaveníčku načapala tchyně. Evě slíbila, že jejímu manželovi nic neřekne. Nebylo to ovšem zadarmo.
Mám tchyni, která pro mě byla víc kamarádkou než hrozbou. Často jsem s ní probírala úskalí svého manželství a vždy jsem s ní mluvila narovinu. Tvářila se, že mě chápe. "Já vím, že to s Oldou není jednoduchý, to si nemysli," říkávala.
Během manželské krize jsem si našla milence
Před pěti lety jsme měli s Oldou velkou krizi. Už jsme ani nenacházeli společnou řeč. Doma to bylo peklo, jen před dětmi jsme se tvářili jako spokojený pár. Začala jsem si tou dobou psát se starým známým z rodného města. Jmenoval se Martin. Kouzlo sociálních sítí spojuje lidi a tady tomu nebylo jinak.
Slovo dalo slovo a pár měsíců nato jsme se sešli. Na čtvrté nebo páté schůzce padl první polibek. Znovu jsem cítila motýlky v břiše. To v manželství po dvaceti letech už zkrátka nezažijete.
Při romantické večeři mi zaklepala na rameno tchyně
S Martinem to byla jedna velká jízda. Byl pozorný, inteligentní a vždy mi naslouchal. To pro mě byla novinka a náležitě jsem si to užívala. Jednou mě pozval na víkend do Špindlu. S radostí jsem nabídku přijala, doma nahlásila služební cestu a zabalila se. Tou dobou už Oldu nezajímalo, kam jezdím. Troufám si tvrdit, že měl možná také nějakou známost.
V romantické restaurace jsme si zrovna pochutnávali na uzeném lososovi, když mi někdo zaklepal na rameno. "To je mi ale náhoda. Nepředstavíš nás?" slyšela jsem za sebou. Stála tam moje tchyně. Že mi v tu chvíli zaskočilo, nemusím ani říkat. Martin hned poznal, že něco není v pořádku a gentlemansky se snažil situaci urovnat: "Promiňte, já jsem Martin. Omluvte mě, dámy." Zvedl se a po anglicku se vytratil.
"Nic jsem neviděla a už nikdy nechci vidět, jasný? Užij si víkend, a pak víš, co máš dělat," řekla mi tchyně mezi čtyřma očima. Bylo mi jasné, co mi tím naznačuje. Mám se naposledy pobavit a pak napravit manželství. To se nám tenkrát také povedlo. Chtěla jsem se Oldovi svěřit s aférkou, kterou jsem měla s Martinem. Manžel ale nic slyšet nechtěl a řekl, že za vším uděláme tlustou čáru. Že i on by měl co říkat, ale nechce.
Teď po mně chce na oplátku drobnou službu
Tak jsem na náš románek s Martinem skoro zapomněla. Ovšem před třemi týdny mi zazvonil telefon a v něm se ozvala tchyně: "Poslouchej, Evi. Jak já tě tenkrát podržela s tím Martinem, pamatuješ?" vyhrkla na mě. Otočil se mi žaludek, to nevěstilo nic dobrého. "Tak dnešní večer budu trávit s tebou. Vím, že děti doma nemáš a Oldu taky ne. Jsi moje pojistka. Dlužíš mi to za tu svoji nevěru. Ozval se mi Prokop, taková stará láska ještě tenkrát z učňáku. Měj se, čau!" vychrlila na mě a zavěsila.
Tchán se mě pár dní nato ptal, jak jsme si užily dámský večer. Tchyně na mě spiklenecky mrkla a já se tak ocitla v situaci, ve které vůbec být nechci. Tchán je skvělý člověk a mrzí mě, že musím lhát. Když už jsem myslela, že bude všemu konec, tchyně povídá: "Až pojede Olda příště na tu služebku, tak jsme si s Evičkou říkaly, že bychom taky někam na pár dní vyrazily, viď?" mrkla na mě tchyně způsobem, ať ani neceknu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.