Gabriel nikdy neměl rád sestru své manželky. Přišla mu podivínská, tichá a uzavřená. Nelíbilo se mu, když k nim chodila na návštěvu. Názor změnil dne, když jeho žena náhle zemřela.
Když jsem poznal sestru své manželky Hanky, nesedla mi. Přišla mi oproti mé ženě uzavřená, tichá a nudná. Na oko jsem dělal, že mi nevadí, ale uvnitř jsem si o ní myslel svoje. V životě by mě nenapadlo, jak to všechno skončí.
Švagrovou jsem toleroval jen kvůli manželce
Hanku jsem si vzal po tříleté známosti. Její rodina mě přijala se vším všudy. Tchán na nás dokonce přepsal jeden ze svých domků. Do něj po čase manželka porodila tři syny. Občas to s nimi neměla lehké, protože mezi nimi je pouze roční věkový rozdíl.
Náš život byl zcela obyčejný. Já jako hlava rodiny jsem musel všechny zabezpečit. Hanka měla na starosti péči o dům a výchovu synů. Občas za ní přijela sestra Marika (33), aby jí pomohla. Ona sama děti neměla. Nerad jsem ji u nás viděl, ale ženě byla velkou pomocníci, tak jsem to toleroval. Navíc ji kluci zbožňovali.
Vlastně mi po čase došlo, že na mě Marika vůbec nemluví. Jednou jsem ji pozoroval, jak si hraje s našimi syny. Najednou mi přišla tak zranitelná a opuštěná. Od Hanky jsem se posléze dověděl, že nemůže mít děti. To jí vzalo hodně životního elánu. Není v důsledku toho schopná navázat vztah s mužem. Přijde si totiž k ničemu.
Manželčina smrt obrátila naše životy vzhůru nohama
Žádnou lítost jsem jí sice nikdy neprojevil, ale začal jsem se na ni dívat jinak. Pak nevím, co se stalo, ale Hanka se začala měnit. Snažila se děti pořád dávat na hlídání, nejlépe právě k Marice. Trajdala po barech a domů se vracela opilá. Byla jako vyměněná. Mělo to samozřejmě dopad na naše manželství.
Hádky, výčitky, oddělené ložnice. Děti nevěděly, co se děje, ale vycítily, že to doma není v pohodě. Musel jsem se obrátit na Mariku. Ta moji prosbu o pomoc nečekala. Nechtěla se mezi nás plést, takže jediné, co mi řekla, bylo, že pokud půjde o děti, vždy pomůže. Musel jsem si tedy svoji krizi s Hankou vyřešit sám.
Nakonec za nás rozhodl osud. Hanka se jednoho dne ze svého večerního toulání nevrátila. Opilá vlétla do vozovky a na místě zemřela. Pořád jsem doufal, že je to jen zlý sen nebo nějaký hodně špatný vtip. Děti nechápaly, že už se maminka nikdy nevrátí. Nemělo ale smysl jim lhát.
Švagrová nahradila moji manželku
Najednou jsem na všechno zůstal sám. Já, který neumím uvařit ani čaj. Jak se používá pračka, pro mě byla vždycky záhada. Brodil jsem se v tom až o uši. Chodit do práce a k tomu se starat o tři děti a dům? Ne, to jsem vážně nezvládal. Jako na zavolanou jednoho dne přišla Marika. ,,Nepotřebuješ pomoct?“ zeptala se už ve dveřích, když viděla ten nepořádek. Beze slov vešla dovnitř. Ujala se dětí, poklidila dům a uvařila nám jídlo.
Začala tak chodit každý den. Byl jsem jí za to neskonale vděčný a věřím, že by byla i Hanka. Dnes to jsou tři roky, co žena zemřela. Doufám, že by se nezlobila, kdyby věděla, že já a Marika jsme spolu. Neplánoval jsem, že bych se ještě někdy zamiloval. Marika se ale zcela přirozeně stala součástí naší rodiny. Prozradila mi i tajemství svého někdejšího odstupu, který si ode mě udržovala. Vždycky mě totiž milovala. Nikdy by mě nenapadlo, že o ní řeknu to samé.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.