Gabriela (27): Po mateřské jsem chtěla dodělat vejšku. Manžel mi ale vrazil kudlu do zad

S manželem Pavlem (30) se známe skoro sedm let. Před necelými čtyřmi lety jsem zjistila, že jsem těhotná. Byl to opravdu šok. Byla jsem v prvním ročníku magisterského studia a já ani Pavel jsme nic takového neplánovali. Přesto jsme se rozhodli si dítě nechat.

Mohlo by Vás zajímat:

Slávka (42): Naše manželství se začalo hroutit. Našla jsem řešení, ale muž se mi vysmál

S dítětem jsem školu nezvládala

Měli jsem v tom velkou podporu od rodiny. Moje i Pavlova mamka si vnouče velice přály a obě se moc těšily, jak ho budou hlídat. Bláhově jsem si myslela, že budu moct se školou pokračovat. Děťátko budu vozit na přednášky, a když opravdu budu potřebovat klid na učení a práci, pohlídají mi ho babičky.

Byla jsem v tomto ohledu dost naivní. Skloubit školu a mateřství byl skoro nemožný úkol. Naplno jsem to pocítila hned po Vildově narození. Vilém (3) byl ukázkové a hodné dítě, málokdy plakal, přesto jsem ho na přednášky vozit nemohla. Stejně tak čas, který jsem měla strávit učením a psaním úkolů, jsem spíš prospala.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (59): Moc jsem se těšila na vnoučata. Když teď konečně jedno mám, žádnou radost necítím

Studium jsem musela přerušit

Bylo pro mě velmi těžké smířit se s tím, že školu teď nedodělám. Musela jsem přerušit studium a naplno se věnovat Vilémovi. Opravdu špatně jsem to nesla. Ale před pár měsíci jsem znovu pocítila touhu začít se vzdělávat. Vilém je už větší, neměl by pro mě tedy být problém chodit do školy.

O své touze jsem samozřejmě řekla Pavlovi. „Ráda bych zase chodila do školy. Vilém už je velký, navštěvuje školku, podle mě by to neměl být problém,“ řekla jsem mu a doufala, že se mnou bude souhlasit. To jsem se ale spletla. U Pavla jsem podporu svého rozhodnutí nenašla.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (48): Dceru nám přivedla domů policie. Manžel z jejího prohřešku viní mě

Podle Pavla mám raději pracovat

„Vždyť už jsi skoro tři roky ze školy. Když na tak dlouho vypadneš, nemá smysl to dodělávat. Rok strávíš tím, že se budeš trápit,“ řekl mi. „A co bych teda podle tebe měla dělat?“ odsekla jsem mu. „Pokud chceš mezi lidi, tak začni chodit do práce. Peníze navíc by se nám hodily,“ dodal.

Jeho přístup mě opravdu zklamal, to pro něj moje vzdělání opravdu není důležité? Má raději peníze? Abych byla upřímná, jeho souhlas nepotřebuji, takže začátkem nového semestru se napojím tam, kde jsem skončila. I přesto, že se to manželovi nelíbí.

Další příběhy ze života ➔

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (40): Manžel si našel novou práci. Místo toho, abych měla radost, se utápím v zoufalství

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.