Hana (29): Po smrti babičky se mi o ní stále zdálo. Teď se mi snaží něco sdělit

Když mi před rokem zemřela babička, pořád se mi o ní zdálo. Přikládala jsem to tomu, že mi zkrátka chybí, a tak se ji moje podvědomí snaží vyvolat alespoň ve snu.

Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna (31): Babička dala dceři možnost, aby si přála jedno přání, které se za rok splní. Netušila jsem, že se to týká mě

Babička v mých snech

Babičku jsem bezmezně milovala. Byla to přesně taková ta babička, co hned poznala, když mě něco trápilo. Vždy mě pohladila a řekla: „Neboj, to bude zase dobré.“ To, že mě má ráda, mi nemusela říkat. Cítila jsem to z ní. Když ve vyšším věku zemřela, velmi jsem to obrečela. Logicky jsem ji všude viděla a pořád se mi o ní zdálo.

Průběh snů byl první měsíce po jejím odchodu vždy stejný. Ve snu byla dobře naladěná, oblečená tak, jako když žila. Něco mi ve snech vyprávěla nebo jsme spolu chodily na naše oblíbená místa. Dokonce jsem v těch snech až mívala pocit, že nezemřela, a skutečnost, že odešla na onen svět, je sen.

Vždy jsem se ráno probudila a byla jsem zklamaná, že v tom snu nemohu žít. Tak moc mi babička chyběla. Zhruba před dvěma měsíci se ale ráz snů začal postupně měnit. Babička byla v mých snech tak o dvacet let mladší. Oblečení, ve kterém do snů přicházela, mi nebylo známé. Sen už nebyl tak pasivní, vypadalo to, že se mi snaží něco sdělit.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (19): Kamarádce zemřela babička, kterou jsem také milovala. Po smrti mi dala znamení

Změna chování

Najednou jsem přestala rozumět jejím slovům. Ve snech si brala do ruky pero a snažila se mi něco napsat na zeď. Písmo bylo ale téměř nečitelné. Já jsem k ní už nemohla přistoupit, byly jsme od sebe vždy docela daleko. Ona otvírala pusu, že mi něco řekne, ale já ji neslyšela. Ve snu jsem se ale zaměřovala na hlouposti. Jako například na to, proč má kalhoty, které nikdy nenosila.

Další sen byl o tom, že se na mně babička zlobí, protože se nesnažím její sdělení rozluštit. Teď začala psát inkoustovým perem nějaká čísla. Zdálo se mi, že jedno z nich je čtyřka. Ale ani tak jsem netušila, co to znamená a k čemu mi ta informace má být.

Také začala být dost plachá. Vždy si dávala pozor, aby nás nikdo jiný neslyšel. Celé mi to nedávalo smysl. Navíc to byl sen, takže jeho dění jsem nedokázala nijak ovlivnit. Ráno jsem se probouzela zmatená a rozladěná z toho, že nevím, co se mi snažila říct. Usínala jsem s vědomím toho, že musím být ve snu ve střehu. Nesmí mi uniknout žádný detail.

Mohlo by Vás zajímat:

Františka (27): Když odešla babička na druhý břeh, zanechala mi gramofon. Má větší hodnotu než balík peněz

Zachránila mi práci

Naposledy čísla napsala tak velikým písmem, že jsem je konečně poznala. Bylo to čtyřicet pět. Stále používala inkoust a pero. Bude to mít nějakou spojitost. Dlouho jsem na to nedokázala přijít. Až jednoho dne v práci. Odevzdávala jsem důležitý projekt, na kterém jsem trávila poslední tři měsíce.

Měli jsme ho prezentovat před manažery firmy. Bylo třeba, aby ho schválili. Jenže v prezentaci chyběla stránka čtyřicet pět. Hned jsem si vzpomněla na babičku. Můj nadřízený poradu přerušil, vzal si mě stranou a řekl: „Máš čtyřicet pět minut na to, abys chybějící stránku doladila, jinak letíš. Pošlu je na oběd, tak s tím koukej něco udělat.“

V práci jsem měla v šuplíku pero na inkoust. Vytiskla jsem všem celou prezentaci k prohlédnutí a stránku čtyřicet pět jsem dopsala ručně tím inkoustovým perem. Přišlo jim to natolik originální, že můj materiál dostal zelenou. Od té doby mi babička do snu chodí zase jako ta milovaná stařenka.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (29): Při mém příchodu na svět mě babička proklela. Abych mohla normálně žít, musela jsem se znovu narodit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.