Hedvika (37): Dcera potkala u studánky zvláštního chlapce. Za to, že si s ní bude hrát, chtěl něco šíleného

Potom, co mi při dopravní nehodě zemřel manžel Tomáš, jsem se musela sama postarat o naši dceru. Julii (9) tátův odchod velmi zasáhl. Rozhodla jsem se, že se z rušného města přestěhujeme na vesnici. Byla jsem přesvědčená, že klid nám oběma udělá dobře.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (20): Naše tajné místo mi prozradilo, že milovaná babička nade mnou bdí i po smrti

U studánky potkala zvláštního chlapce

Našla jsem pro nás malý domeček, který vypadal jako perníková chaloupka. Okolí jsme musely teprve poznávat, takže jsem Julii přikázala, aby se sama nikam nevydávala. Měla nařízeno hrát si maximálně kolem našeho domu. Ze začátku mě poslouchala, ale jednoho dne se rozhodla, že si přeci jen půjde hrát do lesa.

Uprostřed něj se nacházela studánka, u níž Julie občas zůstala až do večera. Vždy se setměním se vracela domů. Když jsem na to přišla, dostala vyhubováno. Něco ji ale k té studánce pořád táhlo. Jednoho dne vedle ní viděla sedět malého chlapce. Zaradovala se, že má konečně nového kamaráda. Zeptala se ho, jak se jmenuje.

,,Já jsem Jonáš. Víš o tom, že tady bys být neměla?“ promluvil k ní. ,,Je to moje místo. Tobě zde hrozí nebezpečí,“ řekl klučík tajemně. Julie byla zvědavá a dál se s Jonášem bavila. ,,Kde vlastně bydlíš?“ otázala se ho. Jonáš ukázal do lesa. ,,Tamhle v tom domě,“ tvrdil jí. Julie ale zahlédla jen starou ohořelou chatrč.

Mohlo by Vás zajímat:

Richard (26): Něco mě táhlo pryč z mého těla. Dodnes jsem přesvědčený, že mi přítelkyně zachránila život

Nabádal jí, aby skočila do studánky

Začalo se stmívat, a tak se dcera rozhodla, že je na čase jít domů, abych neměla strach. Další den se do lesa vydala znovu. Doufala, že tam najde Jonáše. Ten se ale celé odpoledne neukázal, a tak se rozhodla, že zajde k němu domů. Když dorazila k chatrči, divila se, jak v ní může někdo bydlet. Byla totiž celá ohořelá.

Odstoupila od domu a dívala se do oken. V jednom z nich zahlédla Jonáše. Radostně vběhla dovnitř a šla do pokoje, kde ho zahlédla. On už tam ale nebyl. Volala jeho jméno: ,,Jonáši, Jonáši, kde jsi? Proč si nechceš hrát?“ Opatrně prošla celý dům. Vstoupila i do dětského pokoje, kde našla zbytky ohořelého nábytku. Na stěně visela Jonášova fotografie.

Vypadal tam ale jinak. Vesele a spokojeně. Ne jako teď, celý bledý a bez života. Julie dostala strach. Chtěla jít domů. Vyběhla ven a vtom vrazila do Jonáše. ,,Chceš si hrát? Můžeme, ale musíš pro mě nejdřív něco udělat,“ vyzval ji. Došli ke studánce. ,,Musíš skončit dolů,“ řekl. ,,Vždyť umřu,“ odvětila dcera. ,,O to právě jde. Jedině tak si spolu můžeme hrát,“ odvětil Jonáš.

Mohlo by Vás zajímat:

Majda (26): Nechala jsem se zlanařit ke krádeži svíčky na hřbitově. Byla to osudová chyba

Les teď obcházíme obloukem

Julie se lekla a dala se na útěk. Jonáš ji pronásledoval. Jeho tvář se najednou zalila krví. Julie běžela, co jí nohy stačily, a průběžně se otáčela. Když už byla blízko našeho domu, vlítla mi přímo do náruče. ,,Co se stalo? Vypadáš, jako bys viděla ducha,“ zeptala jsem se vystrašené dcery. ,,Já ho ale asi vážně viděla,“ svěřila se a převyprávěla mi celou příhodu.

Nejdřív se mi to zdálo přitažené za vlasy, ale pak mi to nedalo. Sháněla jsem po okolí informace, co se stalo s rodinou z toho domu. Jejich barák zapálil otec. Jonáš se chtěl schovat před ohněm, a tak skočil do studánky. Bohužel to nepřežil. Od té doby láká děti z okolí ke stejnému činu. Julie od té doby obchází les obloukem.

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (42): Děti tvrdily, že v jejich pokoji straší. Nevěřila jsem jim, dokud jsem neměla ten příšerný sen

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.