Helena (25): Moje sestra žije v domě, kde podle všeho straší, co mě překvapilo ještě víc, je, že jí to nevadí

Moje starší sestra Jana (30) žije s přítelem několik let v Anglii. Od začátku snili o tom, že si časem koupí si typický viktoriánský dům, nechtěli stále platit nájem za bydlení, které není jejich.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (66): Vidím něco, co ostatní ne, působím jako blázen, proto o svých zážitcích už raději mlčím

Kroky na schodech

Posledních sedm let jsem každý rok jezdila za Janou na týden, abychom spolu strávily nějaký čas. Dům, ve kterém bydleli, neodpovídal jejich představám, mně se líbil, byl malý, ale útulný. Dlouho hledali dům, který bude takový, jaký si ho vysnili. Konečně se podařilo a Jana byla velmi šťastná. Slibovala, že než přiletím, už budou bydlet v novém.

Dům na první pohled působil velmi strašidelně, z venku byl obrostlý mechem, celkově působil značně ponuře. Jana zářila nadšením, takže svoje dojmy jsem potlačila a dům jí pochválila. Večer jsme něco popili a symbolicky oslavili nový dům. Když jsem šla spát, trochu jsem se bála, protože jsem spala v mezipatře, kde byl jeden jediný pokoj, a to ten můj. Měla jsem pocit, že mě ty zdi snad pozorují.

Byly dvě hodiny ráno a mě probudily kroky na schodech. Znělo to, jako když tam běhá dítě, které ale v domě nebylo. Vyšla jsem z pokoje, abych poslouchala, odkud to přesně jde.

Mohlo by Vás zajímat:

Emma (27): Matka trvala na tom, abych si oblékla její svatební šaty. Díky nim se mi stalo něco zvláštního

Děje se to vždy ve stejnou hodinu

Ráno jsem to říkala Janě, zdali to taky slyšeli, a ta mi s klidem řekla, že si zvyknu, že je to každý den ve dvě v noci. Ptám se, jako že tu straší, myslíš? Jana si kousla do chleba a říká s úsměvem: "Jasně, straší, my to víme. Měla jsem tu svého duchovního průvodce, a ten mi potvrdil, že zde žije duše malé holky. Kdysi v domě bydlela s rodiči, ale jednou ve dvě ráno byla asi náměsíčná, vyšla z pokoje a spadla z těch schodů, odkud jsou ty kroky slyšet a bohužel, než ji někdo našel, zemřela."

Seděla jsem u stolu s otevřenou pusou a nevěřila tomu, co slyším. Jana si koupila dům, o kterém věděla, že v něm straší, a stejně do toho šla.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (38): Partnerka přinesla kočku. Myslí si, že to je její převtělená maminka, která zemřela

Snažila se mě uklidnit, že o nic nejde, že se to někdy zkrátka stává a není důvod se bát. Další noc jsem skoro chtěla, aby Jana spala se mnou, protože jsem se bála. Měla pravdu, ve dvě ráno byly slyšet znovu ty stejné kroky, pak jak dítě běží a pak rána. Běhal mi z toho mráz po zádech. Těšila jsem se domů a přiznám se, že už se mi k sestře jezdit nechce, protože to ve mně budí veliký strach.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.