Honza (25): Poznal jsem skvělou dívku. Moc se mi líbí, ale nedokážu překousnout její jméno

Poznali jsme se přes internet. Zrovna jsem četl debatu ohledně koronaviru a ona se v ní vyjádřila. Myslel jsem si, že se jmenuje Dominika, protože vystupovala pod přezdívkou DoMi.

Mohlo by Vás zajímat:

Filip (23): Kamarádi se mi smějí, že jsem pořád panic. Já mám ale se ženami jeden problém

Uvažovala stejně jako já

Když jsem četl, co tam píše, žasl jsem, jak mi bere slova z úst. „Konečně někdo se stejným názorem,“ pomyslel jsem si. Napsal jsem jí, že to lidem zbytečně vysvětluje, protože to nechtějí chápat, a ona mi následně poslala soukromou zprávu. Psali jsme si až do večera, od koronaviru jsme volně přešli na cestování, koníčky a práci.

Nadchlo mě, jak je vtipná, podle fotky byla i moc pěkná a uvažovala jako já. „Nezlob se, ale takových lidí, jako jsi ty, je málo. Nechtěla by ses sejít?“ osmělil jsem se. Říkal jsem si, že tuhle šanci nesmím propásnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (27): Na ulici upadla stařenka, tak jsem jí pomohla. Potom vymyslela pěknou kulišárnu

Pořád jsem přemýšlel, jak její jméno přeformulovat

Ona souhlasila a v týdnu jsme se potkali. Naživo byla ještě hezčí a já měl pocit, že jsem se zamiloval. „Chceš horkou čokoládu, Domčo?“ zeptal jsem se jí a ona mě se smíchem opravila: „Já nejsem Domča.“ V tu chvíli jsem se zastyděl, ale když mi prozradila, jak se jmenuje, šel jsem do kolen. Myslel jsem, že žertuje. „Jmenuju se Doubravka,“ představila se.

Proboha, kdo se v dnešní době jmenuje Doubravka? Po zbytek schůzky jsem ji raději jménem neoslovoval, nešlo mi to přes pusu. Pořád jsem přemýšlel, jak bych jí to jméno přeformuloval, ale nic mě nenapadalo. „Doubí, Bravka…,“ všechno znělo příšerně.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (34): Rande s učitelkou bylo to nejhorší, co jsem zažil. Oznámkovala můj výkon

Kamarádům ji radši představit nechci

Každopádně rande bylo skvělé a hned jsme se domluvili na další, akorát jsem ji místo jménem oslovoval „kotě“. Když jsem to vyslovil asi potřetí, ozvala se: „Promiň, ale mně to přijde laciné. Říkej mi jménem, prosím tě,“ požádala mě a já začal panikařit. „A jak ti říkají ostatní? Máš nějakou přezdívku?“ chtěl jsem trochu pomoct. „Nemám. Všichni mi říkají Doubravko,“ dodala. Vůbec netušila, jaký s tím mám problém.

Když jsem ji představil rodičům, bál jsem se jejich reakce, máma ale pohotově vykřikla: „Doubravka a Honza? To je jak Léto s kovbojem, ne?“ připomněla nám ten český film. Doubravka tím byla nadšená, ale já si přijdu nemožně. Vím, že je to hloupost, aby mě její jméno takhle iritovalo, ale já jí tak vážně nemůžu říkat. Navíc jak máma zmínila ten film, pokaždé se mi vybaví krávy.

Koukal jsem schválně do kalendáře a od většiny jiných netradičních jmen se dá odvodit nějaká milá zdrobnělina, ale u ní mě nic nenapadá. Říkám jí tedy zlato, lásko, cokoliv jen ne jménem. Kamarádům ji zatím kvůli tomu představit nechci.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (19): Přítele vzrušuje jeho nevlastní teta. Minule to vážně přehnali a já nevím, co s tím

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.