Denisa (27): Na ulici upadla stařenka, tak jsem jí pomohla. Potom vymyslela pěknou kulišárnu

Rodiče mě vždy vedli k tomu, abych pomáhala ostatním, a bylo to pro mě přirozené vlastně už odmala. Pomáhala jsem babičce a dědovi, ale ti už bohužel nežijí. Také jsem brala pejsky z útulku na procházku a během pandemie jsem zajišťovala seniorům nákupy.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarka (49): Pomohla jsem bezdomovci, i když jsem se bála. Šokovalo mě, jak se mi odvděčil

Po pádu jsem ji odvezla domů

Když jsem jednou odpoledne jela do města, hrozně sněžilo. Vtom jsem viděla upadnout jednu starou paní na chodníku. Okamžitě jsem zastavila a běžela jsem k ní. Byla to taková milá stařenka a já jsem se ptala, jestli je v pořádku. „To jsem celá já. Nic mi není,“ řekla a poděkovala mi, ale já vím, že staří lidé řeknou cokoliv, jen aby druhé neobtěžovali.

Mně to opravdu nevadilo a nabídla jsem jí, že ji svezu domů. „To nee. Když tak by pro mě dojel syn,“ odmítla mě, aby nezdržovala. Věděla jsem, že na ni musím jinak: „Tak já tu budu mrznout s vámi, dokud nepřijede.“

To naštěstí zabralo. Nakonec svolila, ať ji odvezu domů. Když jsme dorazily na místo, vylézala z auta strašně těžce, proto jsem ji doprovodila až domů. Pomohla jsem jí svléct kabát a boty a donesla jsem jí nákup do kuchyně. Chtěla jsem se ujistit, že je v pořádku.

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (66): Po smrti manžela jsem osaměla. To, co mě potkalo, mi vyrazilo dech (+AUDIO)

Chytla se za ruku a vyjekla

Chvíli jsme si povídaly a pak jsem se zvedla, že půjdu, když se chytla za ruku a nahlas vyjekla. Řekla jsem, že zavolám tomu jejímu synovi, ale zastavila mě. „On by teď nemohl přijet, ale můj vnuk Míša bydlí kousek,“ prozradila mi.

Poprosila jsem ji, aby mu zavolala, ale nepochodila jsem. „Kdybych tak věděla, kde mám telefon, teď tu byl,“ pátrala kolem sebe babička, a poslala mě pro papírek na lednici, kde měla napsané kontakty.

Mohlo by Vás zajímat:

Vláďa (67): Ozvala se mi láska z vojny. Toužím se s ní setkat manželce navzdory

Pěkně to na nás vymyslela

Vytočila jsem vnukovo číslo, slušně jsem se představila a oznámila jsem mu, co se stalo „Počkám, než přijedete,“ řekla jsem a položila to. Za chvíli už zvonil zvonek, tak jsem šla otevřít. Stál tam pohledný chlapík. Šel hned za ní a ona ho ujišťovala, že už ji jako zázrakem nic nebolí. „Deniska se o mě postarala, nebýt jí, tak tam pořád ležím,“ vyprávěla mu.

Musela jsem se v duchu smát, protože mi došlo, jaká kulišárna ji napadla. Ale jsem za to moc ráda, jelikož ještě ten den mi Michal (30) psal, že mi děkuje a rád by mě pozval na procházku. Vídáme se už měsíc a já jsem do něj zamilovaná až po uši.

Dokonce pravidelně navštěvuji jeho babičku a ona se vždycky tak potutelně usmívá. Tvrdí mi, že osud je už daný, ale já vím, že tomu pěkně dopomohla, a vůbec jí to nemám za zlé. Ba naopak.

Mohlo by Vás zajímat:

Libuše (59): Bude mi 60 a budu se poprvé vdávat. O ruku jsem partnera žádala já

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.