Ida (32): Kamarádům vadí náš životní styl. Prý jsme s manželem jako důchodci, co chodí spát se slepicemi

Můj manžel Petr (34) a já máme rádi klid. Nejsme žádní akční lidé, kteří se dokážou bavit dlouho do noci. A ač je to s podivem, právě to nám vyčítají naši dlouholetí kamarádi. Chtějí, abychom s nimi pařili až do rána. A když to neděláme, mají nás za blázny.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (31): Přišla jsem sice o přátele, ale život bez alkoholu a paření mi dává víc

Kamarádi se s námi nechtějí vídat

Rozepře s našimi společnými kamarády začala asi před měsícem. Řekli nám totiž, že se s námi nechtějí vídat. Prý to je už dlouhodobý problém, ale teprve teď našli odvahu nám to říct. Nemohli jsme pochopit, co se stalo. Nijak jsme je neurazili, tak proč najednou taková změna? Nerozuměli jsme tomu.

„Víš, je to trochu trapné, ale chováte se jak důchodci. Když nás pozvete na návštěvu, kolem deváté už nás vyhazujete," řekla mi Karin (35), se kterou jsem nedávno zašla na oběd. Dodala ještě, že partě je to docela nepříjemné, protože s námi chtějí trávit víc času. Mají chuť pařit, ne jít spát se slepicemi jako my...

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (36): Přestali jsme s manželem pít alkohol, stálo nás to nejedno přátelství

Je mi líto, že nás nerespektují

„Jde vám jenom o pohodlí. Těšíte se, až si zalezete do postele a začnete si číst knížku. To přece není normální chování u třicetiletého člověka. Je s vámi prostě nuda,“ pronesla po chvíli ticha Karin. A já nevěděla, co na to vlastně říct. Tak jsem se zvedla a nechala ji v restauraci samotnou.

Jsme z toho s manželem opravdu přešlí. Je nám líto, že nerespektují náš způsob života. Pořád je máme rádi, ale nechápeme, co jim tolik vadí na našem životním stylu. Je pravda, že by nás někdo mohl považovat za nudné patrony, ale od kamarádů bych takový přístup nečekala.

Mohlo by Vás zajímat:

Irena (38): Přišli jsme o všechny přátele, protože nemáme děti. Ale my jsme je nikdy nechtěli

Nehodlám nic měnit

Hodně jsem nad tím přemýšlela. Máme prostě rádi svoji rutinu, proto i o víkendu chodíme spát vcelku brzy. Ale na druhou stranu vstáváme brzy. Většinou jsme už před sedmou ráno na nohou a začíná nám den. Jsme prostě tak naučení a ponocování není nic pro nás.

A navíc se nic nevyrovná tomu, když jste doma a můžete si zalézt do postele s dobrou knížkou. Miluju náš životní styl. Kvůli tomu, že našim kamarádům nevoní a myslí si o nás, že se chováme jako nudní důchodci, ho nehodlám měnit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (38): Naši přátelé už byli k nesnesení, tak jsme si přes inzerát našli nové

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.