Ingrid (24): V polorozpadlém domě jsem zahlédla střípek minulosti. Vyděsilo mě to k smrti

Bydlíme s přítelem Viktorem (27) nedaleko hřbitova v jedné jihočeské vesnici. Ten den jsem slavila narozeniny. Sešlo se u nás pár známých a měli jsme prožít příjemný večer. Místo toho mě kamarádi přemluvili, abychom se vydali do polorozpadlého baráku, který stojí u hřbitovní zdi.

Mohlo by Vás zajímat:

Tadeáš (27): Na tu noc nikdy nezapomenu. Na hřbitově jsem omylem vyfotil něco, z čeho mi běhá mráz po zádech

Nápad jít v noci do toho domu se mi nelíbil

Na oslavu přišli Lucie s Pavlem a Jirka s Alenkou. Seděli jsme u dobrého jídlo a popíjeli víno. Pak Pavel začal mluvit o tom domě. ,,Slyšel jsem, že v něm nějakej chlap zabil manželku, protože ho podváděla. A teď se tam dějí zvláštní věci,“ rozpovídal se.

Než kdokoliv stihl zareagovat, Jirka přišel s nápadem, že se tam půjdeme podívat. ,,Já si to nepřeju,“ oponovala jsem. ,,Snad se nebojíš?“ provokoval mě přítel Viktor. ,,Nechci tam jít. Už je venku zima a tma,“ zdůrazňovala jsem a doufala, že od toho nápadu upustí. Místo toho se všichni nahrnuli do chodby a začali se oblékat. Ač nerada, šla jsem také. ,,Vezmeme to přes hřbitov a zapálíme té ženě svíčku,“ navrhla Lucie.

,,Super, ještě na hřbitov. V noci. Celá žhavá,“ pronesla jsem podrážděně. ,,Neboj, bude sranda,“ mačkal mě k sobě Viktor. Když jsme vyšli ven, byla pěkná kosa. Vyrazili jsme nejprve na hřbitov. Neměla jsem z toho vůbec dobrý pocit. Nemyslím si, že je dobré dráždit duchy, a ještě lézt do polozbořeného domu. Jenže mě nikdo neposlouchal.

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (62): Koupili jsme si na důchod malý domeček za městem, kousek od hřbitova, zdá se, že nás v domě bydlí víc

V ložnici jsem sledovala hrůzný výjev

Když jsme stáli u hrobu té ženy, dala se do mě ještě větší zima. Ostatní šli napřed a já se upřeně dívala na náhrobek. Náhle jsem zahlédla nějaký stín. Cukla jsem sebou. ,,Viděli jste to?“ otázala jsem se, ale všichni už byli pryč. Celá nesvá jsem se je snažila dohonit. Pokaždé, když jsem se otočila, zahlédla jsem u hrobu té zavražděné ženy postavu.

Přemlouvala jsem ostatní, abychom se vrátili, ale měli mě za zbabělce. Přeskočili jsme hřbitovní zeď a šli do toho domu. Naháněl mi strach. Nejdřív do něj vstoupili kluci, a pak my holky. Každý se vydal jiným směrem. Mě to táhlo do ložnice. Pomalu jsem stoupala schodištěm ke dveřím a opatrně je otevřela.

Na prahu jsem zůstala stát zkoprnělá hrůzou. Přímo přede mnou se odehrával jakoby snový výjev. Nějaký muž v něm křičel na ženu a nadával jí, že se tahá s cizími chlapy. ,,Zabiju tě,“ řval na ni. Chtěla jsem něco udělat, ale nemohla jsem se ani pohnout. Pak ten muž vzal nůž a podřízl ženě hrdlo. Dlouhé minuty sípala, než zemřela. Muž následně otevřel okno a vyskočil z něj.

Mohlo by Vás zajímat:

Ondřej (26): Chvástal jsem se, že vydržím i týden v chalupě, kde straší. Tamější hrůzy mě ale vyhnaly už po první noci

Do toho domu už nikdy nevkročím

Probrala jsem se z transu a vyděšeně prchala ze schodů dolů. ,,Musíme hned pryč!“ volala jsem na ostatní. Nikde nikdo nebyl. ,,Kde jste všichni? Tohle není sranda. Musíme zmizet!“ křičela jsem, ale nikdo se neozýval. Jak jsem se snažila utíkat, před domem jsem zakopla a praštila se do hlavy. Začala jsem se motat. Znovu jsem měla před očima ten výjev, v němž muž podřezává svou ženu.

Probudili mě až kamarádi. ,,Kde jsi byla? Nemohli jsme tě nikde najít,“ křičel na mě Viktor. Nedokázala jsem jim říct, co jsem viděla. Když jsem se naposledy otočila, zahlédla jsem znovu postavu toho muže, jak na mě výhružně zdvihá pěst, jako by říkal: ,,A už se sem nevracejte!“ Až zase někdo příště dostane nápad jít do toho domu, já tam určitě nevkročím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (23): Ač jsem racionální člověk, zažila jsem něco mimořádného. Dodnes si to neumím vědecky vysvětlit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.