Irena věděla, že maminka jejího partnera není zrovna ta nejlepší osoba na světě. Ale rozhodla se nebrat ji vážně a nenechala si pokazit vztah s mužem, kterého miluje.
Z Ludmily (60) jsem nikdy neměla dobrý pocit. Přišlo mi, že není moc upřímná a nemá mě ráda. Ale kvůli Michalovi (27) jsem byla ochotná leccos skousnout.
Požádal mě o ruku
Ludmila vychovala Michala sama. Nikdy mu neprozradila, kdo je jeho otec. Ani to, jestli rodinu opustil, nebo zemřel. Michal tak sice vyrůstal bez mužského vzoru, ale nijak ho to nepoznamenalo. K ženám se chová hezky a to je jedna z věcí, které mě na něm okouzlily. Je navíc úžasně chytrý a sečtělý, takže si máme o čem povídat.
Seznámili jsme se ve Zlíně na univerzitě. Bylo to natolik intenzivní, že jsme si rychle našli společné bydlení. Tehdy jsem o Ludmile moc nevěděla. Žije kousek od Prahy, takže to k nám má docela daleko. Poznala jsem ji vlastně až poté, co mě Michal požádal o ruku.
Už to vlastně bylo jedno. I kdybych se s ní setkala předtím, na lásce k Michalovi by to nic nezměnilo. Říká se sice, že se manželem si berete i celou jeho rodinu, ale uklidňovalo mě, že budoucí tchyně žije tak daleko.
Tchyně nás pronásleduje
Brzy po svatbě jsem otěhotněla a tehdy se spousta věcí změnila. Ludmila se najednou začala víc starat o to, jak žijeme a co děláme. Se mnou se moc nebavila, ale Michal ji měl na drátě i několikrát za den. Vždy mě pobavilo, když mi vykládal, jaké věci ji zajímají a jaké nevyžádané rady do života mi posílá.
Smích mě přešel loni na podzim. Malý Mikuláš přišel na svět měsíc před termínem. Naštěstí byl v pořádku a všechno jsme to společně zvládli. Jenže Ludmila se rozhodla, že nám bude k ruce. Nechápu, co ji to napadlo. Odešla do předčasného důchodu a našla si malý podnájem ve vedlejší ulici.
Zatímco jsem si dlouho malovala, jak budu s Mikuláškem chodit tichými ulicemi města a do parků, teď mi tu představu kazí stín tchyně. Neustále se zajímá o to, jak mi jde kojení, co jím, jak spím a tak dále. Jenže ani není schopna zeptat se přímo mě. Vždy volá Michalovi. To jediné jí můžu přičíst k dobru. A ještě to, že i na návštěvy chodí jen tehdy, když je Michal doma.
Život ve stínu tchyně
Místo toho, abych si užívala klidné mateřství ve městě, které jsem si zamilovala a prožila zde krásná studentská léta, žiju ve stresu. Když vezmu Mikuláše ven, pořád se ohlížím přes rameno, jestli tam někde nečíhá Ludmila.
Její neustálá kontrola a nedůvěra mi kazí život. Mám to brát tak, že pochybuje o mých mateřských schopnostech? A proč mi to vlastně není schopná říct sama? Nechápu, co sleduje tím, že se za námi přestěhovala. Možná bych ji raději měla každý den na krku, než žít v tom, že pořád někde číhá...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.