Paní Irena šla se svým manželem na jeho setkání se spolužáky z manažerského studia. Potkala tam spoustu zajímavých lidí a mezi nimi i jednu slečnu, která před ní okatě sváděla jejího muže. Celý večer se to stupňovalo, a nakonec nastalo něco nečekaného.
Můj manžel Pepa vlastní firmu a rozhodl se, že si udělá tzv. titul MBA, aby věděl, jak zvládat strategii a management ještě lépe. Jednou měsíčně dojížděl přes půl republiky do školy a vyprávěl mi, kolik zajímavých lidí tam je. Když studium dokončil, rozhodla se celá parta, že uspořádá sraz, a protože všichni byli z různých měst, poprvé se sešli v Praze.
Po půl roce se navrhlo, že další sraz bude u nás na Vysočině. Pepa mě prosil, abych za nimi přišla a seznámila se. Moc se mi nechtělo, protože jsem musela pracně shánět hlídání našeho syna. Nakonec se to podařilo a já za nimi později dorazila do vinárny.
První dojem byl špatný
Jakmile jsem vstoupila do dveří, první, kdo mě viděl, byla jedna slečna. Sjela mě pohledem od hlavy až k patě a vytřeštila oči. Slušně jsem pozdravila a podala si s každým ruku, ale ona si ji se mnou nepodala. Místo toho se smála a říkala mi, jak jí Pepa opíjí a že mu povídala, aby jí už nenaléval. Pak se naklonila a řekla: „Nebude ti vadit, že mi bude držet vlasy, až budu zvracet, že ne?“ a začala se smát. Já dělala jakoby nic, ale v duchu mi to bylo strašně nepříjemné.
Od té chvíle jsem se tam necítila dobře, ačkoliv ostatní byli bezvadní. Zmíněná slečna se představila jako Andrea, byla o tři roky mladší než já, svobodná, bezdětná a chlubila se, kolik vydělává peněz. Pobíhala okolo Pepy, dávala mu ruku kolem ramen a smála se všemu, co říká. Pokaždé, když šel Pepa kouřit, běžela také, když šel na záchod, také si šla odskočit. Nalévala jen sobě a jemu a vedla řeči o tom, jak je šťastná, že není matka.
Neustále říkala, že je objímací typ, ale jediný, koho objímala, byl Pepa. On se bavil se všemi stejně a bylo vidět, že už je mu její chování také nepříjemné. Když se blížila půlnoc, poprosila jsem ho, abychom šli domů, ale nechtěl a bylo vidět, jak je Andrea ráda, že odcházím.
To jsem nečekala
Pěšky jsem to měla patnáct minut, jenže před domem jsem si uvědomila, že jsem tam nechala telefon, takže jsem se vrátila. Když jsem otevřela dveře, Andrea měla opřenou hlavu o Pepovo rameno a on se bavil s ostatními. Vzala jsem si telefon a koukla na ni, jestli si ze mě dělá srandu. Andrea spustila: „Prosím tě, nic spolu nemáme, jen jsme si dali pusu na přivítanou. Takhle…“ a vzala ho za tvář a políbila ho přede mnou na rty. Pepa ji odstrčil a já ji vzala za ruku a odtáhla ven. Jenže místo nějaké hádky jsem se jí zeptala, jestli je v životě nešťastná, protože její chování je evidentně volání o pomoc, když přede mnou svádí mého manžela.
Čekala jsem cokoliv, ale Andrea se rozbrečela. Měla problémy s přítelem, v práci, neměla kamarády a omlouvala se, že to přehnala. Když jsem ji viděla, jak tam stojí ubrečená s rozmazanou řasenkou, bylo mi jí až líto. Nakonec mě chtěla obejmout, ale toho jsem nebyla schopná. Pepa šel dokonce domů se mnou a příští sraz nejspíš jen tak nebude.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.