Ne pro každou ženu bývá milování požitkem. Paní Petra například nechtěla se svým manželem spát a nemohla se pořád dokola vymlouvat, až se jednou ze zoufalství schválně poranila, aby měla chvíli klid. Více se dozvíte v jejím příběhu.
S Davidem jsme spolu už pět let. Musím říct, že první čtyři roky byly pohádkové. Měli jsme se rádi, vzali jsme se a oba jsme vydělávali slušné peníze. Já svou práci miluji, takže jsem si říkala, že jestli budeme mít děti, určitě nebudu pospíchat.
Ale David je o pět let starší a po čtyřech letech vztahu mi řekl, že už je na čase, abychom založili rodinu. Bylo to na mě pořád brzy, ale on říkal, že nechce být starý táta, tak jsme se začali snažit. Po nějaké době mě to už přestalo bavit. David se mě každý měsíc ptal, jestli už jsem těhotná, a musela jsem si měřit teplotu a hlídat, kdy mám ovulaci, ale pořád nic.
Nebavilo mě to
Už mě to otrávilo. Nebylo to přirozené a neměla jsem pokaždé chuť. Vymlouvala jsem se na bolest hlavy, únavu, vymyslela jsem si starosti v práci. Občas to zafungovalo a měli jsme sex až další měsíc. Ale David to nezapomněl okomentovat, že moji vinou šanci na miminko oddalujeme.
Jednou večer jsme se pohádali. Byla to jedna z těch hádek, které trvají skoro celou noc. Druhý den jsem byla úplně vyřízená a aplikace mi hlásila, že budu mít večer ovulaci. Chtělo se mi z toho zvracet. Neměla jsem nejmenší chuť se s Davidem nijak sbližovat. On byl ale chytrý a hned od rána se omlouval a bombardoval mě lichotkami.
Trochu jsem to přepískla
Večer jsem se koupala a věděla jsem, že čeká v ložnici. Holila jsem se, když v tom mě napadla šílená věc. Vzala jsem ten holicí strojek a pořezala jsem se dole. Ne moc samozřejmě, i když to bolelo, ale já už nevěděla, jak se tomu vyhnout. Vykřikla jsem a David přiběhl do koupelny. Když viděl, jak mi teče krev, zhrozil se a chtěl mě zavést na pohotovost. To jsem rezolutně odmítla a říkala, že jsem se chtěla jen upravit, abych pro něj byla přitažlivější, a občas jsem mezi řečí úpěla, jak to bolí.
A zabralo to. David nemá rád krev. Schválně jsem ještě nadhodila, že se ale musíme přece milovat, že to vydržím. Ale David řekl, že ani náhodou, že počkáme, až se to zahojí. Cítila jsem se hrozně, ale v duchu se mi tak ulevilo. Akorát nevím, co vymyslím příště. Asi bude lepší si vážně promluvit, protože toto už bylo hodně na hraně.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Pokud máte i vy zkušenost, která vás zasáhla, a chtěli byste se s ní svěřit, napište na redakce@lifee.cz.