Ivan (40): Bojím se ženě říct, že švagra vyhodí z práce. Ale on je takový budižkničemu, že se to dalo čekat

Když mě manželka Dana (35) prosila, abych se v práci přimluvil za její bratra Petra (25), nadšený jsem nebyl. Tušil jsem, že to nedopadne dobře. Moje obavy se potvrdily, hrozí mu vyhazov. Až to Dana zjistí, bude zklamaná.

Mohlo by Vás zajímat:

Míša (30): Budoucí tchyni jsem dohodila práci u nás ve firme. Když ji vidím každý den, jsem z ní na prášky

Manželčin bratr je budižkničemu

Řeknu to tak, jak to je. Petr je nešikovný lenoch, který nemá ani nejmenší potřebu se v něčem zdokonalovat. Co ho znám, vždycky se spoléhal na pomoc druhých lidí. Hlavně na pomoc své matky Gábiny (59). Ta ho jako nejmladší dítě velmi rozmazlila. A teď se diví, že kluk je k ničemu. Ano, je k ničemu. A většina z nás už to pochopila.

V žádné práci nevydrží déle jak dva měsíce. Vždycky se najde důvod, proč ho vyhodit. Ať už to byly pozdní příchody, nebo nevyhovující znalosti pro danou pozici. Dít se to mně, hledám příčinu nejprve u sebe. Petříček to ale vidí jinak. Vždycky svalí vinu na druhou stranu a spoléhá na pomoc své matky.

Je mu dvacet pět let a pořád bydlí s maminkou. Ta mu pere, žehlí, vaří a dělá z něj mimino. Pak se není čemu divit. Moje manželka Dana, tedy jeho sestra, to vidí jinak. Chce, aby Petr žil normální život. Našel si ženskou, založil s ní rodinu, měl normální práci. Má ho ráda a chce pro něj jen to nejlepší. Tentokrát mě zatáhla do dalšího pokusu spasit toho blba.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (33): Dohodila jsem kamarádce práci, ona mi za to vrazila kudlu do zad

Dohodil jsem švagrovi místo u nás ve firmě

Když ho už snad po dvacáté vyhodili z práce, zoufala si. „Co s Petrem bude? Je mi ho tak líto," přemítala nahlas. „Stačilo by, aby měl stabilní práci a pak se věci změní. Ty, Ivane, vy teď máte volné místo, když Franta odešel, ne?“ pronesla a já zbystřil. „No, to máme," řekl jsem tiše s obavou, co přijde. „Tak by tam mohl dělat Petr, ne? Ty bys na něj dohlédnul, zaučil ho. Co tomu říkáš?" požádala mě.

Nic takového jsem v plánu neměl, ale naléhala celkem tvrdě, takže jsem ho do firmy nakonec protlačil. „Musí sekat latinu, jasný? Chodit včas, dělat, co se mu řekne. Šéf je přísný patron a na chyby není prostor," upozornil jsem manželku. „Já mu domluvím. Děkuju moc, že mu pomůžeš," řekla šťastně a objala mě.

Pracuji jako servisní technik a celé dny jezdím po Praze. Buď instaluji nové elektroinstalace, nebo řeším technické závady. Petr má hrát roli mého parťáka. Občas mi má podat štípačky nebo přinést něco z auta. Vyplnit údaje na faktuře a probrat s klientem, k jaké opravě došlo. Ale všechno je jedna veliká tragédie. Nářadí nezná vůbec, mluvit s lidmi také neumí.

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (35): Dohodil jsem kamarádovi práci, teď je ve firmě úspěšnější než já

Švagra čeká výpověď

Prvních 14 dní jsem z něj skákal z kůže, ale snažil jsem se krotit. Po měsíci, kdy napáchal víc škody než užitku, mi došlo, že to nepůjde. Daně jsem naznačoval, že ani tady pšenka nepokvete. Ta však spoléhá na to, že je Petr rodina a já nedopustím, aby o místo přišel. Mě ale nebaví šéfovi vysvětlovat jeho chyby a následně je opravovat.

Petr není schopen se něco naučit a přijmout kritiku. Už se šušká, že poletí. A já s tím souhlasím. Nemůžu ho vodit za ručičku. Bojím se, jak to vezme Dana. Spoléhala na mě a já to nedal. Těžko jí budu vysvětlovat, že to vážně nešlo. Ten kluk se na tu práci nehodí. A bůh ví, zda se vůbec na něco hodí.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Helča (32): Kamarádka mi bodla kudlu do zad. Místo vděku za novou práci mi pošpinila jméno, prý jsem jí svedla manžela

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.