Jan (22): Nedokážu se ovládat, v žádném zaměstnání nevydržím dlouho. Tentokrát jsem to přehnal

Jmenuji se Jan, pocházím z rozvedené rodiny. Od dětství jsem ve střídavé péči rodičů. Střední školu jsem absolvoval tím stylem, že jsem byl více venku než ve škole. Ale měl jsem výhodu, že jsem byl poměrně dost chytrý, nedělalo mi problém se ze dne na den naučit látku, kterou ve škole probírali měsíc. Pak stačilo zajít na náhradní nebo opravné testy a bylo. Konec konců, učitelům se taky ulevilo, když jsem definitivně školu ukončil a opustil.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (25): Pronajal jsem svůj byt cizincům. Po návratu domů jsem se ale nestačil divit

První zaměstnání, první peníze, první výpověď

V prvním zaměstnání jsem nastoupil na pozici operátora na zákaznické lince. Školení mi nedělalo problém, hned jsem vše pochopil a moje kariéra mohla začít. Nemohl jsem se dočkat první výplaty. Když se tak stalo, pozval jsem kamarády na pivo. Pořádně jsme se opili, peníze lítaly vzduchem, byla to dlouhá noc. Ráno jsem byl ještě pod vlivem alkoholu, ale i tak jsem do práce šel. Šéf na to přišel a dostal jsem padáka.

Stále jsem bydlel střídavě u matky a otce, takže jsem měl alespoň co jíst. Urychleně jsem si našel další zaměstnání. Tentokrát si musím dát pozor, káral jsem sám sebe. Šlapal jsem jako hodinky, školení, zaučení a čekání na první výplatu. I tentokrát stejný průběh. Během 14 dnů jsem zase vše dokázal s kamarády propít. A opět jsem šel do práce pod vlivem alkoholu a znovu mě vyhodili.

Mohlo by Vás zajímat:

Žaneta (28): V kanceláři se mi začaly ztrácet věci. Z chování kolegy se mi dělá špatně

Povýšil jsem na zloděje

Takto se to celé opakovalo delší dobu. Našel jsem práci, zaškolil se, přišla výplata, pár veselých večerů, kontrola v práci a další výpověď. Byl jsem z toho sám nešťastný, ale nedokázal jsem se ovládat. Nejde ani tak o to, že bych byl alkoholik, ale rád jsem se bavil a když byly peníze, neuměl jsem s nimi zacházet.

Když jsem to chtěl znovu zkusit, slíbil jsem sám sobě, že tentokrát už to nepokazím. Byl jsem přijat do telekomunikační korporátní společnosti. Moje vedoucí byla docela fajn paní. Jednou mi řekla, jak se dají některé věci udělat, abych si domu odnesl třeba modem nebo mobilní telefon a nic neplatil. Ona to tak dělala a zdálo se, že to funguje. Zkusil jsem to taky. Měl jsem nový a drahý mobilní telefon. Já ho ukradl a jinak napsal do papírů. Přišlo se na to. Škoda byla díky ceně telefonu veliká a mně začaly problémy. Dostal jsem paragraf, škodu jsem musel uhradit a vše se nahlásilo na policii.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (34): Práce mě pohltila natolik, že jsem si ani nevšimla, že se partner odstěhoval

Nemám práci, nemám peníze, mám jen paragraf. Mám za sebou spoustu pokusů udržet si zaměstnání, ale všude za sebou nechávám jen spoušť. Netuším, co budu dělat.

Máma s tátou na vše přišli, asi nebudu mít kde bydlet. Najít si novou práci s paragrafem nebude sranda. Svoji novou životní etapu, jako pracující člověk jsem zahájil nejhůř, jak to šlo. Matka mi řekla, že pokud navštívím odborníky, pomůže mi. Jenže já svůj problém pojmenovat neumím, co když jsem prostě takový…

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (37): Udělala jsem obrovskou chybu a zničila tím náš vztah s přítelem. Bála jsem se říct pravdu

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.