Jarek a Karolína tvořili dokonalý pár. Vše se změnilo, když se jim narodila malá Lucinka. Karolína má oči jen pro ni. Dokonce s ní už dva roky spí v jednom pokoji. Jarek je sám a frustrovaný. Trpí nedostatkem něhy a sexu. Moc by si přál, aby ho Karolína milovala jako jejich dceru.
I když mám naši dceru Lucinku (2) vážně moc rád, asi na ni žárlím. Manželka Karolína (33) se od ní po porodu skoro ani nehnula. Už nevím, co je to večeře ve dvou, nebo třeba takový sex. Karolína totiž už dva roky v kuse spí s Luckou v pokoji. Chybí mi moje manželka, ale nedokážu její postoj změnit.
S manželkou jsme byli jako dvě hrdličky
Než se naše dcera narodila, fungovali jsme s Karolínou jako dvě hrdličky. Pořád jsem někde byli. Ať už na romantické plavbě parníkem po Vltavě, nebo na horské chatě. Okolí nám závidělo, jak krásný vztah máme. A já jsem na to byl hrdý. Byl jsem si velmi dobře vědom toho, jak skvělou ženu vedle sebe mám.
I když to asi bude znít neuvěřitelně, není snad jediná špatná vlastnost, kterou bych na své manželce našel. Je obětavá a chytrá. Ráda zkouší nové věci, neuráží se a věci řeší s rozmyslem. Žádnou větší krizí jsme si za těch deset let neprošli. Když už mezi námi byl nějaký rozkol, ve finále nás stejně nakonec spojil.
Když mi jednoho dne na Petříně oznamovala, že je těhotná, chtěl jsem to vykřičet do světa. „Budu mít dítě s tou nejlepší ženskou pod sluncem!“ reagoval jsem a vyhodil Karolínu do vzduchu. Na náš nový přírůstek jsme se přichystali společně. Veškerou výbavu jsme zařizovali společně. Každé ponožtičky jsme kupovali spolu. Byl jsem vážně šťastný jako blecha.
Žárlím na vlastní dítě
Z porodnice jsme si domů vezli malý růžový uzlíček. Karolína dceru pusinkovala od rána do večera. Když spolu holky spaly první dva měsíce v jednom pokoji, nic jsem nenamítal. Karolína kojila a bylo pro ni pohodlnější, aby byla s dcerou. Občas jsem si postěžoval, že mi chybí sex, ale Karolína mě chlácholila. „Neboj, dočkáš se," řekla mi vždy a já musel prostě čekat.
A čekám dodnes. Lucce jsou dva roky a já usínám každý večer sám. Karolína si pokaždé obhájí, proč chce u malé spát. „Ona je na to zvyklá. Bude brečet, když tam nebudu,“ tvrdí a prostě je tam. Jakmile řeknu, že už to přehání, stojí na zadních. „Teď jsem i maminka, ne jen manželka. Tak to prostě vydrž," hájí se.
A já se ptám, jak dlouho ještě? Já se totiž Karolíny nesmím ani dotknout. „Nech toho, uvidí to malá," práskne mě přes ruce, když jí chci sáhnout na zadek. Jakmile se ji snažím políbit, také mě odstrkuje. Pusinky dává jen Lucce a já žárlím. Ano, vím, je to ubohé, ale je to tak. Žárlím na vlastní dceru, protože má víc pozornosti než já.
Možná by to vyřešila náruč jiné ženy
Chci to změnit! Nechci po Karolíně nic jiného, než aby mě měla ráda a pečovala o mě. Aby se mě uměla dotknout, aby se mnou usínala. A hlavně, aby mi dopřála trochu toho sexu. Zprvu jsem to řešil lechtivými videi, ale po dvou letech už to není ono. Karolína mi tvrdí, že až půjde malá do školky, tak už bude spát sama.
Takže pokud dobře počítám, budu trpět ještě rok. A nevím, zda to zvládnu. Kamarád mi radí, abych to vyřešil milenkou. Něco na tom bude. Co má chlap dělat, když manželka přestane plnit svou roli? Jen je mi zcela jasné, že když to praskne, kdo bude za toho špatného. Tak mi asi nezbude vážně nic jiného, než dál čekat a doufat.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.